Ústavní soud: nemít nárok na zaplacení prvních třech dnů nemocenské je asociální
štítek Pojištění čtení na 2 minuty
Stále diskutované reformy naší současné vlády. Jedna strana osočuje druhou, jak který krok se jí nepodařil. V dnešní dnech je reformou číslo jedna reforma veřejných financí. Ústavní soud právě zrušil část zákona týkající se nemocenské. Jedná se o první tři dny nemoci, které jsou podle nynější legislativy neplacené. Ústavní soud odůvodnil své rozhodnutí tím, že zákon je nespravedlivý i vůči lidem, kteří nemocenskou nezneužívají.
Návrh na zrušení zákona podalo 43 poslanců opozice s tvrzením, že jde o asociální reformu. Další námitka byla vznesena ke způsobu projednávání. Poslancům se nelíbí, že se rozhodovalo o reformním balíků, nikoli o zákonech jednotlivě. Co bude znamenat stornování části zákona pro občany? Tak především se zruší to, že by zaměstnanci v prvních třech dnech zůstávali doma bez zajištění, ale povinnost platit zdravotní pojištění měli stále. Rozhodnutí se týká tedy části zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců, s tím také souvisí další navazující zákony a vyhlášky, které si vyžádají následné úpravy. Rozhodnutí vejde v platnost k 30. červnu tohoto roku. Samozřejmě není zcela jasné, zda potřebné úpravy do stanoveného data projdou zákonodárným procesem. Bude jistě ještě překvapením, jak se k tomu naši zákonodárci postaví. Každý politik, resp. politická strana má jiný názor. Ministr práce a sociálních věcí vidí celou situaci jako křivdu, jelikož toto opatření dle jeho mínění mělo svůj význam a za krátkou dobu působení (od 1. ledna 2008) dokázalo omezit počet krátkodobých onemocnění, která souvisela s dny před nebo po víkendu. Jiný názor panuje na druhé straně, kdy je tato změna kritizována. Hlavně kvůli tomu, že tady existuje domněnka, kdy by nemocenský systém mohl začít sloužit ke krytí státního deficitu, což je pochopitelně nepřípustné. Současný stav systému nemocenské vedl pouze k tomu, že zaměstnanci skutečně nemocní si brali na první tři dny dovolenou nebo chodili do práce. V podstatě změna systému nemocenské zapříčinila omezení práva občanů na přiměřené zabezpečení při nezpůsobilosti k práci. ODS se brání tím, že tato reforma protiústavní v žádném případě není. Své tvrzení podkládají faktem, že tento systém funguje ve 12 z původních 14 zemí Evropské unie. Tedy ODS zrušení části zákona vnímá jako krok zpět. Dalším faktem, který hraje pro, je jednoznačně snížení čerpání nemocenské o 20 procent, která byla v minulých letech zneužívaná. Vypadá to, že je vše v pořádku, nejen, že se snížilo vyplácení krátkodobé nemocenské, což má samozřejmě pozitivní vliv na státní rozpočet v řádu miliard korun, ale touto reformou se Česká republika přiblížila zase o krok blíže standartu Evropské unie. Druhá strana říká, že od začátku byla tato změna zcela k ničemu, holý nesmysl. Lidé jsou nuceni platit zdravotní pojištění a pak nedostanou nic. Nakonec uvidíme, jestli se stihnout všechny zásadní i související změny schválit. Jednoznačně dopad na rozpočet bude v případě zrušení značný, pro loňský rok se schválily nemocenské dávky ve výši 32,5 miliardy korun, v letos se jedná pouze o 28,8 miliard.
