ECB po dlouhé době mění svoji monetární politiku
štítky Investice Měnová politika čtení na 2 minuty
Po 18 letech Evropská centrální banka předefinovala svou monetární politiku. Kdo by čekal, že se snad blíží konec nízkých úrokových sazeb, škaredě by se spletl. Změna se týká inflačního cíle, jak podrobně vysvětlil guvernér Francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau 9. června na kanálu Boursorama.
Inflace už není problém
Od roku 2003 měla ECB jako jeden ze svých oficiálních cílů udržení stability cen. To znamená, že se inflace po 18 let držela pod 2 %. Nyní banka tuto dlouholetou strategii změnila, protože inflace teď může stanovený limit přesáhnout, aniž by musela ECB zasáhnout. Ta své rozhodnutí ospravedlnila tím, že po téměř dvaceti letech došla k závěru, že nízká inflace ekonomickému růstu nepomáhá. Dvě procenta už proto nyní nejsou strop, cesta k vyšším hodnotám je otevřená. Podle francouzského guvernéra François Villeroy de Galhau by inflace neměla stoupnout víc než lehce nad 2 %, avšak přesné číslo a ani délku jejího trvání záměrně neupřesnil, aby se vyhnul spekulacím.
Související
ECB nemůže jinak
Bylo více než jasné, že pokud vyšší inflace přišla do USA, můžeme se téhož dočkat i v eurozóně. Americká ekonomika je mnohem pružnější než evropská, a tak se zde tento jev projevil mnohem dříve. Příčin inflace je hned několik: zdražení ropy a ostatních surovin, nedostatek zboží způsobený výpadkem výroby kvůli koronaviru a v neposlední řadě tisk nových bankovek a obrovské zadlužování států. Zde právě leží kámen úrazu. Jedinou možností centrálních bank, jak se pokusit inflaci zastavit, je zvednutí úrokových sazeb. Tento krok by automaticky způsobil pokles akciových trhů a hlavně zvýšil úroky, za které si státy půjčují. Vzhledem k současnému zadlužení Evropy by však i malé navýšení úroků dostalo země do problémů. Zadlužení států Evropské unie v letošním roce podle odhadů dosáhne 100 %. Země platící eurem pak mají dluh 102,4 %. Tato čísla sice nevypadají zase tak špatně, ale je to způsobené hlavně Německem, kde státní dluh dosahuje jen 70 %. Podle agentury AFP má oproti tomu dluh Řecka v roce 2022 dosáhnout 208 %, Itálie 159 % a Francie 116 %. ECB se tedy rozhodla, že místo krize měny a jejího oslabování přenese hlavní zátěž na střadatele, kterým bude inflace z úspor každý měsíc odkrajovat větší část.
