Hrubý domácí produkt

štítek Studium čtení na 4 minuty

foto: Dům financí

O hrubém domácím produktu (HDP) slyšíme z různých médií skoro každý den. Proč se o něj ekonomové zajímají a proč jej měří? HDP je vedle inflace a míry nezaměstnanosti jedním z nejdůležitějších makroekonomických ukazatelů vypovídající o vývoji a především o výkonnosti národní i mezinárodní ekonomiky. Říká toho hodně i o životní úrovni lidí v dané zemi.

HDP je tok zboží a služeb, vyrobených na území daného státu za určité období, zpravidla za rok. ČSÚ zveřejňuje údaje o vývoji českého HDP čtvrtletně. Do celkové hodnoty HDP pak vedle zboží a služeb vstupuje též export a import, spotřeba obyvatelstva a veřejné výdaje.

Vedle hrubého domácího produktu často slyšíme i o hrubém národním produktu (HNP). Jaký je mezi těmito ukazateli rozdíl? HDP zahrnuje produkty vytvořené na českém území bez ohledu na to, zda byly vyrobeny českými či zahraničními výrobními faktory. To znamená, že do HDP se počítají i zisky zahraničních firem, které investovaly svůj kapitál v Čechách, či například mzdy zahraničních dělníků pracujících v ČR. Proto se říká, že se při zjišťování HDP uplatňuje tzv. teritoriální hledisko. Naproti tomu u hrubého národního produktu mluvíme o hledisku národnostním. Do HNP se tudíž započítávají produkty vytvořené českými výrobními faktory bez ohledu na to na jakém teritoriu byly vytvořeny (například zisky české firmy, která investovala svůj kapitál v zahraničí, či mzdy českých občanů pracujících v zahraničí). Zjištění HNP je však náročné, a proto ekonomové raději pracují s HDP.

Pro mezinárodní srovnání ekonomické úrovně jednotlivých států se používá ukazatel vyjadřující výši hrubého domácího produktu na obyvatele v paritě (rovností) kupní síly (HDP/obyv.PPP). Parita kupní síly (PPP – Purchasing power parity) znamená, že měna má stejnou kupní sílu doma i v zahraničí. Například pokud stejný výrobek stojí v Německu 1,65 eura a ve Velké Británii 0,89 liber, pak je PPP pro tento výrobek mezi Německem a Velkou Británii 1,85  (1,65/0,89). To znamená, že za každou libru ve Velké Británii kupující obdrží stejné množství tohoto výrobku jako za 1,85 euro v Německu. HDP tedy vyjadřujeme v PPP, aby byly vyloučeny rozdíly v cenových úrovních jednotlivých zemí.

Podle HDP na obyvatele v PPP má nejvyšší HDP na světě Lucembursko, podle objemu výkonnosti ekonomiky mají vedoucí postavení USA.

V Evropské unii existují značné rozdíly v ekonomické úrovni, které se zvýšily po posledním rozšíření. Irsko převýšuje průměr EU27 o 40%, Nizozemsko, Belgie, Dánsko, Rakousko a Velká Británie zhruba o jednu pětinu. Mezi nejchudší státy v EU patří, vedle nejnovějších členů Bulharska a Rumunska, Polsko a Pobaltí (i když například Estonsko vykazuje jeden z nejvyšších růstu HDP). Hrubý domácí produkt za EU 25 vzrostl podle odhadu Eurostatu v roce 2006 o 2,9 % (z toho ve 4. čtvrtletí o 3,4 %). Ze zemí našich hlavních obchodních partnerů se loni HDP zvýšil na Slovensku o 8,3 %, v Polsku o 5,8 %, v Maďarsku o 3,9 % a v Německu o 2,7 %.

Česká republika zažívá v posledních letech příznivý vývoj HDP a tento trend bude zřejmě pokračovat i nadále. Na počátku transformačního procesu byla česká ekonomika výkonnější než ostatní kandidátské země a dokonce i ekonomicky slabší členské státy. Hrubý domácí produkt měřený v paritě kupní síly dosahoval v roce 1990 69 % průměru Unie, zatímco například v Řecku činil 59 % a v Portugalsku 62 %. V roce 1991 však HDP prudce poklesl, a to o 11,6 %. V roce 1993 byl sice hospodářský růst obnoven, avšak další vysoký propad a recese v letech 1997 a 1999 způsobily, že teprve v roce 2001 dosáhla česká ekonomika stejné úrovně HDP jako v roce 1989. V současné době se česká ekonomika nachází ve fázi expanze a růst bude zřejmě pokračovat i v příštích letech. Přesto se rozdíl mezi Evropskou unií a Českou republikou oproti roku 1989 zvýšil. Podle údajů Eurostatu dosáhl v roce 1999 HDP na obyvatele v paritě kupní síly 59 % průměru EU, tj. o 10 procentních bodů méně než v roce 1990.

Mimořádně příznivý byl pro Českou republiku rok 2005, kdy HDP dosáhl 2 970 miliardy Kč, což bylo meziročně reálně více o 6,0 %. Tento vývoj byl ovlivněn především nízkou inflací, snížením míry nezaměstnanosti, výrazným poklesem schodku státního rozpočtu ve vztahu k HDP a růstem exportu, který se meziročně zvýšil reálně o 11,1 %. I v roce 2006 vykazovala Česká republika růst, HDP činilo 3 204 miliardy Kč. Důležitý podíl měla na tomto příznivém výsledku především průmyslová výroba a stavebnictví.

Inna Sarkisyan

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí

CMP