Milton Friedman (31.06.1912 – 16.11.2006)
čtení na 3 minuty
DůmFinancí představuje našim čtenářům novou rubriku, ve které najdete články o významných osobnostech ekonomiky a businessu. Prvním, kdo se Vám představí, je slavný Milton Friedman, americký ekonom a intelektuál. Vehementně přispěl do oboru makro i mikroekonomie, ekonomických statistik a politiky nejen Spojených států amerických.
Friedman se narodil v Bronxu židovským přistěhovalcům z Podkarpatské Rusi (dnešní Ukrajina). Malý a pilný student začíná studiem pojistné matematiky na Rutgersově univerzitě a roku 1932 odjíždí studovat ekonomii do Chicaga, kde v 60. a 70. letech 20.stol působí jako profesor. V Období 1941–1943 pracuje Friedman na ministerstvu financí, kde se zabývá daňovou politikou válečného období, roku 1950 pracuje jako konzultant agentury vlády Spojených států, která realizovala plnění Marshallova plánu.
V době Friedmanova profesorského působení se Chicagská škola stává názorovou a metodologickou základnou monetární ekonomie, jež je jistou protiváhou tehdejším socializujícím tendencím nejen ve vládě Spojených států. Friedman a jemu podobní obhajovali kapitalismus, soukromé vlastnictví a svobodnou tvorbu cen na trhu oproti socialismu všeho druhu, státnímu vlastnictví a cenovým regulacím. Čas ukázal, že se nemýlili.
Friedmanovi kolegové z Chicagské školy radili tehdejší Pinochetově vládě v řadě ekonomických otázek. Friedman osobně měl v Chile řadu přednášek, které se těšili vždy velkému zájmu. Chile následně radikálně privatizovalo státní majetek, liberalizovalo ceny a záhy se stalo ekonomikou s nejrychlejším růstem životní úrovně v regionu jižní Ameriky. Chilský penzijní systém se stal jedním ze vzorů k provádění penzijních reforem. Dnešní velký hospodářský boom Číny je také z nemalé části založen na názorech Chicagské školy.
Friedmanovy myšlenky jsou známy jako monetarismus (ekonomická teorie). V 70.letech, kdy politici běžně sváděli inflaci na hospodaření ropných šejků, Friedman tvrdil, že jedině nárůst peněžní zásoby, způsobovaný vládou či centrální bankou je tou pravou příčinou inflace. Řešení? Centrální banka má tisknout peníze mírně a plynule, tak aby výsledkem bylo jen nulové, nebo velmi mírné zvyšování cenové hladiny (inflace). Toto Friedmanovo doporučení se později stalo politikou mnoha centrálních bank.
Nezůstalo jen u inflace. Friedman radil uvolnit měnové kurzy. Kurz měl být jednoduše ponechán trhu, jako každá jiná cena v ekonomice. Protože jen volný kurz umožní docílit stability domácí cenové hladiny. Dnes jsou mírná inflace a volně plovoucí kurz považovány za samozřejmost, i když i dnes mnoho centrálních bank experimentuje s inflací, a to způsobem i nám smrtelníkům známým, totiž regulací úrokových sazeb, což je v rozporu s Friedmanovými myšlenkami.
Proto v roce 2002, kdy vznikla jednotná evropská měna euro, jednalo se o výsměch Friedmanovým myšlenkám. Fixní kurzy či jednotná měna podle Friedmana neumožňují hladké přizpůsobování přeshraničních toků peněz, a proto mohou vést ke zvýšení inflace v oblastech, kam zrovna putují peníze investorů a turistů, naopak odliv peněz může v jiném koutě měnové oblasti přinést recesi a růst nezaměstnanosti.
Milton Friedman pomohl v 60. a 70. letech zvrátit trend zvyšování daní a rostoucích zásahů státu do ekonomiky. Jak jsme měli možnost poznat, je také autorem řady konceptů, které se v době zrodu zdály radikální, nicméně ve světle 21. století jsou všeobecně považovány za správné.
Roku 1976 získal Milton Friedman Nobelovu cenu za výsledky v oblasti analýzy spotřeby, historie a teorie peněz a za předvedení složitosti stabilizační politiky.
Dle časopisu The Economist: „Friedman byl jedním z nejvlivnějších ekonomů druhé poloviny 20. století…možná celých dějin.“
Alan Greenspan: „Je jen pár lidí napříč generacemi, jejichž myšlenky a názory jsou tak „světové“, že se dle nich řídí celé civilizace. Milton je jedním z nich.“
