Jak řešit nedostatek pracovních sil v regionu CEE?
čtení na 3 minuty
Nejnovější průzkum globálního lídra na poli poskytování služeb v oblasti nemovitostí, společnosti Colliers International, nazvaný „Rébus situace pracovních sil v regionu CEE“ (CEE Labour Force Riddle) ukazuje, že akutní nedostatek pracovních sil v zemích střední a východní Evropy (CEE-6: Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Bulharsko a Rumunsko) je důsledkem velmi nízké nezaměstnanosti, dynamického růstu, emigrace a rychlého rozvoje sektoru služeb.
Dostupnost pracovníků se nyní pro společnosti působící v regionu CEE-6 zdá být zřejmě tím nedůležitějším faktorem při tvorbě byznys plánů. Kombinace velmi nízké nezaměstnanosti, dynamického růstu, emigrace a rychlého rozvoje sektoru služeb zapříčinila akutní nedostatek pracovních sil. Pokud nebude tato situace vyřešena, lze předpokládat, že dojde ke zpomalení růstu HDP, případně k recesi – a s velkou pravděpodobností to ve střednědobém až dlouhodobém měřítku ovlivní i soukromé investice v regionu. Pokud se obavy naplní, bude mít tento vývoj v následujícím ekonomickém cyklu negativní důsledky na poptávku po komerčních nemovitostech na území CEE.
Související
Mark Robinson, specialista výzkumu společnosti Colliers International pro region střední a východní Evropy, vysvětluje:
„K této situaci obvykle dochází, když se ekonomika periodicky propadne na velmi nízkou úroveň nezaměstnanosti, což historicky předchází následné ekonomické stagnaci. Toto zpomalení zapříčiní ztrátu pracovních míst, vzroste míra nezaměstnanosti, a tím se opět obnoví rovnováha pracovního trhu. Celý mechanismus zahrnuje bolestivá úsporná opatření, která jsou nepopulární pro politické činitele, podnikatele i hráče na realitním trhu.”
Vidíme těchto 6 možných řešení situace:
1. Návrat pracovní síly ze západu. Podle dat prezentovaných v našem průzkumu „Bumerang pracovních sil“ (Labour Force Boomerang) z července 2017 odešlo v roce 2016 na západ půl milionu držitelů pasů původem z oblasti střední a východní Evropy. Efekt „bumerangu“, jenž by zapříčinil jejich návrat, se sice ještě neprojevil, nicméně mezi ekonomické činitele, které ho mohou vyvolat, patří například růst mezd v regionu CEE, ke kterému již dochází.
2. Příchod pracovníků z východu, ze zemí bývalého Sovětského svazu a dalších, může posílit pracovní trh na území CEE-6. Přítomnost cizinců je poprvé v regionu znát. Podle údajů Světové banky z roku 2017 tvoří 7,1 % obyvatel České republiky cizinci. Nejnižší podíl cizinců je v Polsku – pouhých 1,8 %; podle Světové banky se jedná
- 221 307 Ukrajinců, i když se toto číslo mohlo do současnosti mnohonásobně zvýšit. Ukrajinci významně ovlivňují výkonnost polské ekonomiky a řeší její demografické i pracovní problémy. Ostatní členské země SNS (Společenství nezávislých států) jako například Rusové, Bělorusové či Moldavané také představují zdroj pracovní síly.
3. Zvyšování kvality práce poskytované v regionu prostřednictvím lepšího vzdělávání a školení s cílem zlepšit produktivitu práce. Přechod pracovníků mezi veřejným a soukromým sektorem může být relevantní hlavně pro Maďarsko a Slovensko.
4. Navyšování podílu ekonomicky aktivní populace ve věku od 15 do 64 let, případně i v důchodovém věku. Zavádění opatření, jejichž cílem bylo zvýšit podíl obyvatel v těchto kategoriích schopných a ochotných zapojit se do pracovního trhu, se v zemích střední a východní Evropy v posledních 15 letech setkalo s úspěchem.
5. Automatizace práce a snížení počtu odpracovaných hodin za týden jako další možná fungující alternativa. Automatizace zvyšuje výkonnost na pracovníka právě tím, že jej nahradí. Nasycené trhy práce mohou dokonce přímo podporovat investice do automatizace. Zatímco postoj zemí regionu CEE-6 vůči automatizaci vnímané coby hrozbě pro zachování pracovních míst není ve srovnání se zbytkem světa výjimkou, pracovní trh je zde nasycený a vysoký podíl HDP generuje výroba. Automatizace ve výrobě může spíše změnit poptávku po práci ve výrobě než službách. Příklad tohoto lze sledovat třeba v Německu, kde společnosti vyrábějící auta přešly na 28hodinový pracovní týden. Země CEE-6 by se tak mohly německým modelem z oblasti automobilového průmyslu inspirovat.
6. Recese není v ekonomikách zemí CEE-6 nevyhnutelná, nicméně inflace roste a centrální banky zvyšují úrokové sazby. Ekonomická stagnace/recese může zredukovat poptávku po práci a rébus se tak vyřeší sám.
Možnosti č. 1 a č. 2 pravděpodobně na významu získají již v krátkodobějším horizontu. Řešení č. 3 a č. 4 jsou dlouhodobějšího charakteru. Odpovědi č. 5 a č. 6 budou z hlediska vyhlídek pracovního trhu méně nápomocné.
