V4: utažení měnové politiky není na programu dne

štítky Investice Měnová politika čtení na 2 minuty

foto: freeimages, ilustrační fotografie

V letošním prvním půlroce se regionu V4 vedlo za dlouhou dobu nejlépe– nejpomalejší mezi kvartální růst HDP byl 0,8% (Maďarsko), nejpomalejší meziroční růst skoro 3% (Slovensko). Na rozdíl od minulosti, kdy byl růst tažen většinou exportem, je navíc faktorem růstu č. 1 po dlouhé době poptávka domácností. Maloobchodní tržby (bez aut) vzrostly od listopadu 2013 v ČR dohromady o 9,3%, v Maďarsku o 8,5%, v Polsku o 7,5%. Znamená to snad, že, podobně jako v USA, stojíme i ve střední Evropě na prahu utažení měnové politiky?Prozatím ne.

I když se totiž v posledních měsících zvýšila i poptávková složka inflace, cílovaná inflace stále zůstává hluboce pod cílemcentrálních bank. V Maďarsku, kde centrální banka míří na inflaci na úrovni 3%, se inflace teprve v květnu po více než půlroce vrátila nad 0% a ani samotná centrální banka nečeká uzavření mezery výstupu (tj., ekonomiku, která bude generovat poptávkové inflační tlaky) dřív než v roce 2017. Vzhledem k relativnímu klidu, který vládne na forintu a k inflaci výrazně pod cílem je dokonce možné, že maďarská centrální banka letos sazby ze stávající úrovně 1,5% ještě sníží. V Polsku, kde je inflační cíl 2,5% (± 1%), je inflace stále téměř procento pod nulou, v ČR se měnově-politická inflace, ve které je stanoven cíl ČNB, právě vrátila na úroveň z minulého října (0,6%) a nachází se tedy 0,4 p.b. pod spodní hranicí inflačního pásma (2% ± 1%).

Taková je situace nyní a měnová politika kvůli zpožděním v transmisi měnové politiky musí být předvídavá areagovat v předstihu. I tak však dle mého není proč spěchatjako FED.

Vzhledem k dlouhodobě anti-inflačnímu evropskému prostředí se totiž nedá čekat, že si země V4inflaci „dovezou“.V Eurozóně, která je pro ně primárním partnerem, se inflace pohybuje jenom lehce nad nuloua její návrat k cíli ECB bude vzhledem k vysoké nezaměstnanosti (stále přes 11%) pomalý.

Vedle toho mají všechny zmiňované země s výjimkou Slovenska stále zabudovaný automatický mechanismus, který bude případné inflační tlaky tlumit. V posledních letech se sice neprojevoval, nyní tomu však dle mého názoru bude jinak. Čekám totiž, že s tím, jak tyto ekonomiky budou růst rychleji než strukturálně stále slabá Eurozóna, budou posilovat i jejich měny. Největší okamžitý apreciační potenciál má díky intervenci z listopadu 2013 česká koruna (fundamentální úroveň je 25,50 korun/euro, tržní o korunu a půl slabší), nezanedbatelný střednědobý a dlouhodobý potenciál pak polský zlotý a maďarský forint.

Další krok měnové politiky tak určitě bude utažení,není to ale otázka letošního roku.

Martin Lobotka, hlavní analytik ConseqInvestment Management a.s.

Tiskové oddělení Dům financí

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Populární na Dům financí