Hon za výnosy: Srbsko cílem investorů?
čtení na 3 minuty
Od zahájení programu kvantitativního uvolňování americké centrální banky, který se nyní nezadržitelně chýlí ke konci v podobě očekávaného zvýšení amerických úrokových sazeb, jsou dluhopisoví investoři nuceni stále pečlivěji hledat nějaký zajímavější výnos (nebo alespoň nezáporný).
Investorská poptávka se tak postupně přesouvala ze segmentu státních dluhopisů vyspělých zemí do firemních obligací nebo napříč regiony směrem k ekonomikám rozvíjejícím se. S vyhlídkou toho, že končící měnový stimul americké centrální banky nahradí ta evropská, lze očekávat, že se tento „hon za výnosy“ bude i nadále posouvat do regionů dříve vnímaných jako lehce „exotické“.
Související
Takovou lokalitou by se vzhledem k chystaným změnám na tamním dluhopisovém trhu i očekávané konsolidaci ekonomických fundamentů ve spolupráci s mezinárodními institucemi mohlo stát například Srbsko.
Srbská ekonomika, zotavující se pozvolna z ekonomické recese, bude v následujících letech těžit z ekonomické transformace a postupné konvergence k úrovni Evropské unie, se kterou začátkem roku 2014 zahájila přístupové rozhovory. Srbsko zároveň dosáhlo ohledně podpůrných finančních prostředků dohody s Mezinárodním měnovým fondem, která pomáhá stabilizovat externí nerovnováhu a zároveň zavazuje Srbsko k výrazným reformám v oblasti fiskální a strukturální.
Z historického pohledu z této spolupráce s mezinárodními institucemi evropské rozvíjející se ekonomiky vždy silně těžily. V podobné situaci (ovšem s relativně lepšími fundamenty) se ne zcela dávno nacházely například Rumunsko či Chorvatsko nebo Bulharsko. Od zahájení přístupových rozhovorů až po plnohodnotné začlenění do struktur Evropské unie došlo u těchto zemí k strukturálním reformám a k celkově lepšímu vnímání ze strany mezinárodních investorů. To se odrazilo i v požadovaných výnosech státních dluhopisů, které postupně klesly z úrovní nad 8 % na současných 2 – 4 %.
Srbská centrální banka v současnosti provádí konzervativní měnovou politiku a drží úrokové sazby na (v evropském kontextu) vysoké úrovni (měnově-politická sazba na úrovni 8 %). Díky ekonomické stagnaci, nástupu strukturálních reforem a celoevropskému vývoji zároveň propadla míra inflace, podobně jako v zemích střední Evropy, téměř k nule. To znamená vysoké reálné úrokové sazby, jež na místním nelikvidním obligačním trhu v současnosti převyšují 10 %. Tuto úroveň vnímám jako nadprůměrně atraktivní i s ohledem na rizika srbské ekonomiky a domnívám se, že by v následujících měsících měla postupně klesat (ceny dluhopisů by díky tomu vzrostly). A to i díky snižování úrokových sazeb centrální bankou, aniž by měl výrazněji utrpět kurz dináru. Vzhledem k očekávanému zvýšení likvidity dluhopisového trhu lze předpokládat i zvýšenou poptávku po domácí měně.
Z pohledu dluhopisového investora je, kromě absolutní výše výnosů, velmi zajímavá i chystaná konsolidace lokálního dluhopisového trhu. Na něm nyní existuje velké množství menších emisí, což udržuje trh roztříštěný a nelikvidní. Ministerstvo financí ale nedávno přijalo strategii financování státního dluhu pro následující roky, která plánuje výraznou změnu ve struktuře financování, a to směrem k menšímu počtu objemově větších emisí tak, jak je standardem na vyspělých dluhopisových trzích. Toto opatření vnímáme jako důležitý krok ke zvýšení likvidity trhu, což povede k vyššímu zájmu zahraničních investorů, a díky tomu k poklesu likviditní (rizikové) prémie, a tedy růstu cen dluhopisů.
Je třeba ovšem podotknout, že rizikem zůstává pokračující vysoký deficit běžného účtu a zároveň rozpočtový schodek v případě, že se nepodaří naplnit očekávání fiskální konsolidace a spolupráce s IMF.
Jan Schiller,
Portfolio manažer Conseq investment Management a.s.
