Rok poté: Byly intervence ČNB úspěchem?
štítky Měnová politika Stalo se čtení na 2 minuty
Pondělní data ČSÚ o říjnové inflaci uzavřela rok s intervencíoslabenou korunou. Toto loňské rozhodnutí, které ČNB zdůvodňovala hrozbou – potenciálně ničivé – deflace, bylo pro většinu pozorovatelů a snad celý pospolitý lid překvapivé.A je tak dle mého na místě podívat se, jaký dopad toto kontroverzní opatření s nebývale širokou odezvou (nestává se často, aby guvernér centrální banky plnil stránky bulváru) mělo.
Na první pohled se zdá, že ČNB má důvod zapíjet úspěch. Celková inflace sice není vyšší než před rokem (0,9% v říjnu 2013 vs. 0,7% v říjnu 2014), ovšem ta měnově-politická, ve které je stanoven cíl ČNB a která je očištěna o (primární efekt) změny nepřímých daní, ano (0,1% vs. 0,5%). Ještě evidentnější se zdá být úspěch ČNB z hlediska poptávková inflace (tj. inflace bez potravin, daní, paliv a daní), která je oproti říjnu 2013 vyšší o 1,3 p.b. a poprvé od roku 2009 není záporná. Zdá se tedy, že minimálně z hlediska inflace dosáhla ČNB kýženého efektu.
Související
Ne tak rychle. Inflace sice narostla, ovšem to, zda se tak stalo zásluhou ČNB je otázka zcela jiná, a jak ukazuje srovnání se Slovenskem, mnohem méně jednoznačná. Z dat Eurostatu je zřejmé, že se zásah ČNB odrazil hlavně ve vývoji cen potravin – zatímco do října 2013 se ceny potravin v ČR i v SR vyvíjely podobně (v říjnu 2013 2,9% vs. 1,9%), od listopadu už tomu bylo jinak. V SR (ale i v Maďarsku a Polsku) následovalo v první polovině letošního roku prudké zpomalení tempa růstu cen potravin, v ČR potraviny pokračovaly v růstu. A ačkoliv tyto ceny během letošního roku v ČR také zvolnily, ČR je i nyní jediná země v regionu, kde ceny potravin meziročně rostou – v SR už od dubna klesají.
Zbylé cenové okruhy se ale vyvíjely stejně. Očištěna o ceny potravin vzrostla harmonizovaná (HICP) inflace od října 2013 v ČR i SR shodně – o 0,1%. Podobný vývoj byl i u HICP inflace očištěné o regulované ceny, potraviny, paliva, což je vzhledem k tomu, že se letos nepřímě daně v SR vůbec a v ČR kromě tabáku také letos neměnily, vhodné měřítko pro poptávkovou inflaci – zde byl růst o 0,2%.
A podobněbychom mohli pokračovat i s dalšímiukazateli. Z mého pohledu tak z dostupných dat nelze učinit závěr, že by intervence byla takovým úspěchem, za jaký se jej snaží ČNB vydávat.
Martin Lobotka, hlavní analytik ConseqInvestment Management a.s.
