Polsko na cestě k nule
čtení na 2 minuty
Ve středu 8. října se k nule vydala další centrální banka v regionu. Ano, uznávám, prvoplánovým cílem této věty bylo zaujmout čtenáře, při bližším pohledu to ale takový nesmysl být nemusí. Na svém dalším zasedání totižpolská centrální banka snížila svou klíčovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2 %a vzhledem k situaci na východ a na západ od Polska to nebyla poslední akce partičky kolem Marka Belky. Proč?
Pro začátek připomeňme, že z východu na Polsko doléhá rusko-ukrajinský konflikt, jehož dopad je ze dvou důvodů disproporčně větší než na jiné velké ekonomiky Evropy. Zaprvé, Polsko exportuje do Ruska zhruba 2% nominálního HDP, což je z velkých evropských ekonomik nejvíce. Zadruhé, Polsko je významný producent potravin, jejichž dovoz Rusko v srpnu zakázalo – a podíl vývozu zakázaných potravin na nominálním HDP je v Polsku po zemích v Pobaltínejvyšší. Není tak ani překvapivé, že se v srpnu ceny potravin v Polsku propadly o více než 2% meziročně, výrazně rychleji než jinde v regionu a téměř dvounásobným tempem proti EU28, a že tak přispěly k setrvání polské ekonomiky v deflaci.
Související
Ze západu se do deflačního koktejlu přidává slábnoucí EMU. Kromě obecného dezinflačního trendu v EMU je největší obavou ztráta dynamiky Německa, zejména jeho průmyslu. Nejenom předstihové indikátory, ale i samotná srpnová data z německého průmyslu (nejrychlejší meziměsíční propad od ledna 2009 je jen zčásti ovlivněný efektem školních prázdnin) ukazují na hodněznepokojivé zadrhávání dosavadního motoru růstu Německa. To při čtvrtinovém podílu Německa na polských vývozech a vzhledem k jejich kompozici (auta, součástky a komponenty do nich) zcela jistě není něco, co by polská ekonomika mohla odbít nonšalantním „będzie dobry”.
A ani výhled do dalších kvartálů není něčím, co by mohlo polskou centrální bankunaplnit nadějí, že se inflace nějak sama „spraví“. ECB se sice snaží ekonomiku zvednout, nepříliš kooperativní vlády ji však nepomáhají a opatření, která ECB činí, budou v nejlepším případě fungovat až s nemalým odstupem, navícjen s malým dopadem. Ačkoliv se rusko-ukrajinský konflikt pomalu dostává z prvních stránek novin a nezadržitelně směruje k oblíbenému ruskému „zmrazení konfliktu“ (Podněstří, Gruzie atd.), sankce a protisankce hned tak nezmizí. A Polsko samotné není vzhledem k podílu dluhu na HDP v pozici růst výrazněji podpořit fiskální politikou.
Polská centrální banka tak dle mého bude ve snižování sazeb pokračovat. Když ke všemu, co jsme uvedli, přidáme fakt, že i ČNB se k nule dostala na dva nádechy (2008-2010 a 2012), názor, že minulou středu začalo polské odpočítávání k nule, už se mi tak bizarním nejeví.
