Čína, druhá největší ekonomika světa, svůj růst letos ještě zpomalí
čtení na 3 minuty
Ve středu zveřejnil čínský statistický úřad výši růstu hospodářství druhé největší světové ekonomiky. Ten dosáhl meziročně 7,4 procenta v prvním čtvrtletí a o desetinu procenta tak překonal odhady analytiků.
Jedná se však o nejpomalejší míru expanze od finanční krize v roce 2009. Nejhůře se ze sektorů vedlo stavebnictví (které tvořilo v roce 2012 šestinu celkového produktu čínského hospodářství), když se nově vybudovaná podlahová plocha meziročně snížila o 25,2 procent a ceny nemovitostí klesly o 5,2 procent. Naopak dobrou kondici prokázal trh práce. Ve městech vzniklo v prvním čtvrtletí 3,44 milionu pracovních míst a reálný příjem na hlavu vzrostl o 7,2 procent.
Související
Pokles ve stavebnictví můžeme spíše než jako příčinu označit jako symptom ekonomického zpomalení. Stavebnictví je sektor velmi závislý na nově poskytnutých bankovních úvěrech. S postupnou transformací čínského finančního systému, která mimo jiné povolí bankám určovat si úrok, za který mohou poskytovat úvěry, můžeme očekávat, že se objem poskytnutých úvěrů do stavebnictví ještě sníží a dynamika stavebního sektoru ještě zpomalí. Čína bude muset objem úvěrů kontrolovat ať již výší povinných minimálních rezerv (v současné době musí čínské banky držet v rezervách 20 procent objemu úvěrů), popřípadě vyšší úrokovou sazbou centrální banky. Mezitím však dojde k tomu, že čínské banky budou muset odepsat velký objem úvěrů. Minulý měsíc došlo ke krachu několika společností, když čínská vláda odmítla intervenovat. Například Shanghai Chaori Solar Energy nebyla schopna zaplatit asi 90 milionů renminbi (280 milionů korun), jakožto úrok na svých dluhopisech. Jedná se o první krach korporátních dluhopisů na pevninské Číně, který však na korporátních dluhopisech způsobil vlnu výprodejů.
Zadlužení čínské vlády je sice oproti západnímu světu velmi nízké, problémem je však zadlužení regionálních vlád a soukromého sektoru. Soukromý dluh Číny tak dosáhl dvojnásobku ročního objemu produkce hospodářství, což je podobná úroveň jako u Japonska na konci osmdesátých let.
Počet lidí v pracovní síle se již příliš nezmění a banky rovněž nebudou moci půjčovat v takovém rozsahu jako doposud. Je tedy jasné, že Čína již nebude moci růst extenzivně.
V minulém roce investovala čínská vláda do vzdělání 2,2 biliónu renminbi (téměř 7 bilionu korun). A v roce 2012 tato suma meziročně, oproti roku 2011, vzrostla o 15,7 procent. V těchto výdajích byly i učebnice pro 120 milionů venkovských dětí. Podíl výdajů na vzdělání k hrubému domácímu produktu tak dosáhl 4 procenta, což si Čína předsevzala již v roce 2000, ale dosáhla toho až v předminulém roce.
Je třeba, aby v Číně došlo ke snížení finanční páky. V zájmu čínské vlády však bude, aby k tomuto snížení došlo postupně a aby nedošlo k propadu ekonomiky, což by mohlo otřást pozicí komunistické strany. Lze tak očekávat, že v letošním roce Říše středu ještě zpomalí. Vyšší základna objemu ekonomiky, stagnace pracovní síly a nemožnost dále expandovat na dluzích budou hlavní příčiny čínského zpomalení.
Čína však má i silné stránky, které ji současnou nelehkou situaci usnadní. Zvyšuje se počet vysokoškolsky vzdělaných lidí v technických oborech. Mezi absolventy středních škol patří čínští studenti k těm nejlepší (výzkum v programu PISA v rámci zemí OECD). Mezi lety 2008 a 2011 se počet čínských patentů zečtyřnásobil a Čína na koci roku 2012 obsadila ve světě v tomto ohledu třetí pozici. Je tedy zřejmé, že země má velmi dobře nakročeno k tomu, aby svůj růst transformovala z extenzivního na intenzivní prostřednictvím vzdělání a zlepšujícího se výzkumu.
Vojtěch Železný,
Portfolio Manager
Conseq Investment Management
