Březnová nezaměstnanost v EU
štítky Politika Stalo se přečtete do minuty
Zveřejněné údaje o vývoji míry nezaměstnanosti v březnu bohužel nejen nevěstí nic dobrého ani z pohledu aktuálního vývoje, ani při promítnutí meziroční perspektivy porovnání s loňským březnem.
Oproti letošnímu únoru sice míra nezaměstnanosti v průměru zůstala beze změny, na již beztak vysokých 10,9 %, a ve vztahu ke stejnému období loňského roku stanula o 0,6 procentního bodu výše. Procentní hodnoty hned naberou velmi konkrétní rozměr při uvědomění, že přibližně dvou a půlnásobek populace České republiky, tedy 26,5 miliónu osob v produktivním věku, nemá v EU práci. Oproti poslednímu předkrizovému roku tento údaj představuje nárůst o více než 11 miliónů. Nutně tak je problém nezaměstnanosti zásadním socio-ekonomickým jevem celé EU, především pak zemí, jichž se v negativní poloze nejvíce týká. K tradičnímu nelichotivému „šampiónu“ ze Španělska, s 26,7% a více než dvoubodovým meziročním nárůstem, jenž se především projevil v nejcitlivější sociální skupině mladých lidí do 25 let, z níž nemá práci téměř 57 %, vlivem dopadů krize přibylo Řecko a s odstupem Portugalsko.
Související
Řecko se chopilo neslavného primátu v důsledku přijetí tvrdě restriktivních opatření. S ohledem na omezenost kapacit, ve kterých by bylo teoreticky možné vytvořit nová pracovní místa jsou vyhlídky Řecka na moment pozitivního zvratu velmi nezřetelné.
Naopak na opačném, pozitivním konci stojí Rakousko, Německo a Lucembursko, jejichž hodnoty měr nezaměstnanosti se vejdou do intervalu 4,7 % – 5,7 %. Zejména pozice Německa v této skupině přináší další důkaz o strukturální zdravosti tamní ekonomiky.
Česká republika se svými 7,3 % řadí na osmé nejlichotivější místo v EU a po Rumunsku na druhé mezi zeměmi mimo eurozónu.
Petr Zahradník,
hlavní ekonom
Conseq Investment Management,a. s.,
člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
