Klíčové události očima investičních manažerů

Banky eurozóny budou mít společný evropský dohled

Evropští lídři se dohodli na vytvoření jednotného dohledového orgánu pro banky eurozóny. Za určitých podmínek také bude možné tyto banky rekapitalizovat přímo prostřednictvím fondu eurozóny, aniž by se zvyšoval rozpočtový schodek státu. Jednotný dohledový orgán, který by měl dohlížet na banky eurozóny, je prvním krokem ke vzniku evropské bankovní unie. Ta by měla být jedním z nástrojů k řešení a předcházení současných potíží, kterými trpí převážně země eurozóny.

Bankovní problémy Evropské unie jsou způsobeny především vysokou pákou v bilancích evropských bank. Daleko větší vliv na bankovní problémy eurozóny bude mít implementace směrnice Basel III, která bude po bankách požadovat vyšší podíl vlastního kapitálu a stanovovat maximální poměr mezi cizím a vlastním kapitálem. Dalším problémem bankovní soustavy eurozóny je vysoká expozice bank na státní dluhopisy domovského státu, jež banky používají jako zástavy pro půjčky od Evropské centrální banky. Při poklesu ceny státních dluhopisů zemí eurozóny by mohlo dojít k tomu, že výše zástav nebude postačovat a banky budou muset navýšit zajištění nebo půjčky vrátit, což může mít negativní dopad na jejich likviditu. Taková situace nastala v Řecku, kde místní banky musely splatit 30 miliard euro získaných v rámci programu LTRO.

Bankovní unie by však mohla přinést návrat důvěry především do okrajových zemí eurozóny.

Centralizace dohledu určitě prospěje investorům k pozitivnějšímu pohledu na společnou měnu. Jistá unifikace dohledu probíhá v Evropě již od roku 2001, kdy pracovní skupina pod vedením Alexandra de Larosièra vytvořila novou strukturu evropských orgánů pro finanční trhy. Minulý rok pak vznikl Evropský bankovní orgán (European banking authority), který část pravomoci převzal od lokálních regulátorů. Nový společný dohled tedy můžeme vidět jako pokračování stávajících procesů unifikace bankovního dohledu.

Společný orgán dohledu však s sebou nese i morální riziko, že daňoví poplatníci budou muset doplácet na banky se špatným vedením, což nebude motivovat ostatní banky k obezřetnému chování.

Zatím je vytvoření bankovní unie na úrovni návrhu, který nemá příliš jasné obrysy. Největší obavou vlády, především ministerského předsedy Nečase, je možnost, že by pod evropský společný dohled spadaly i české banky, jejichž mateřské společnosti sídlí v zemích eurozóny, což by mohlo vyvolat odliv kapitálu českých bank do jejich matek, které s nedostatkem kapitálu momentálně bojují.

Vojtěch Železný

Conseq Investment Manager, a. s

Pozice dolaru jako hlavní rezervní měny trvá

Není tomu tak dávno, co se objevily zprávy o možném přehodnocení pozice amerického dolaru jako hlavní rezervní měny ve prospěch dalších zemí (zejména Číny), které šly ruku v ruce s nervózní situací amerického fiskálu a nutností zvýšit strop pro americké rozpočtové výdaje. Jaká je situace nyní?

Ve světle fiskální krize v eurozóně, kdy je pozornost celého světa směřována právě sem, se zdá, že překotné změny prozatím nenastávají. Rezervy centrálních bank rostou nejrychleji od roku 2004. A oproti minulým letům, kdy v nich dolar ztrácel na váze, jeho podíl opět roste. Před rokem kleslo zastoupení dolarů v rezervách světových centrálních bank na svou nejnižší úroveň 60,5 %, poslední statistika MMF ukazuje aktuální podíl dolarů na úrovni 62,1 %. Nejen fiskální situace v Evropě (přičemž ta americká je zhruba stejně špatná, jen se o ní příliš nemluví), ale jak vidno také zájem centrálních bank o navyšování svých rezerv v podobě dolaru ho ženou na silnější úroveň. Poptávka institucionálních investorů navíc nijak nezaostává a dále zvyšuje zájem o držbu dolaru (zejména v tzv. risk-off dnech, kdy investoři opouštějí riziková aktiva). Jak v tomto světle vypadá postavení čínské měny a snahy jejích vládních představitelů?

Čína si již delší dobu postupnými kroky buduje pozici, aby se jüan stal další světovou měnou. Příkladem může být mezivládní dohoda např. Číny a Japonska o přímé konverzi jejich měn a vynechání dolaru, podobná měnová transakce v případě Ukrajiny či pokračující růst objemu obchodních transakcí čínské ekonomiky a podíl na světovém HDP. Čínští představitelé také vyvíjejí silné snahy na začlenění jüanu do souhrnného koše pro výpočet SDR v rámci rezerv MMF (tento koš čítá od rozpadu Brettonwoodského systému v roce 1971 čtyři základní měny, kterými aktuálně jsou americký dolar, euro, japonský jen a britská libra).

Zmírňování čínské měnové regulace je cítit i nyní. Do roku 2009 např. platilo pro čínské firmy nařízení o vypořádávání zahraničních transakcí v dolarech. Omezení pro finanční sektor bylo zmírněno až v poslední době. Další měnový experiment pro posouzení vlivu nižší regulace a směnitelnosti jüanu na ekonomiku zavádí čínská vláda nyní. Hongkongským bankám, které ve stávajícím systému mohly půjčovat pouze firmám se sídlem v Hongkongu, umožní nyní úvěrovat i firmy na pevninské Číně a rozšíří možnosti směnitelnosti jüanu. Celý pokus se prozatím týká pouze omezené průmyslové oblasti nedaleko města Shenzhen, ale ukazuje, že Čína se velmi postupně připravuje na přehodnocení pozice své měny.

Aktivita Číny na získání silnějšího postavení jüanu tak sílí, nicméně příliš rychlým získáním statutu (hlavní) rezervní měny by byla sama proti sobě. Čínští představitelé uměle udržují podhodnocený jüan pro podporu národního exportu a tvorbu pracovních míst. Dokud nedojde k postupné změně ve struktuře čínské ekonomiky a posílení postavení její domácí poptávky, nebude Peking riskovat sociálně ekonomické dopady na čínské domácnosti v podobě překotně posilujícího jüanu, což by pozice rezervní měny velmi pravděpodobně vyvolala v důsledku vysoké poptávky po této měně.

Náhlá změna směrem k určení jüanu jako jedné z hlavních rezervních měn je také vzhledem k tomu, že čínská měna plní z hlediska metodiky MMF posuzující volnou směnitelnost, pouze cca 20 % požadavků, zatím stále daleko. S růstem čínské ekonomiky a s jejím podílem na světovém obchodu je přirozené, že role jüanu do budoucna poroste a jeho postavení mezi ostatními světovými měnami se bude vyrovnávat. Pravděpodobně lze tedy očekávat, že při další revizi kompozice SDR ze strany MMF dojde k otevření debaty o postavení čínské měny. Že by ale dolar náhle přišel o svoje výsadní postavení hlavní rezervní měny, zatím nehrozí.

Jan Schiller,

Conseq Investment Management, a. s.

Tiskové oddělení Dům financí