Kam pro nejlepší mzdu?

MALÉ PENÍZE: Předně vám nemůžeme doporučit, abyste při své volbě dalšího zaměstnání zohledňovali pouze peníze. Žijeme sice v konzumní společnosti, nicméně je zde hodně hlasů, jež nám říkají, že život je příliš krátký na to, abych jej probendili honbou za penězi. Obvykle ale na tohle přicházejí lidí až ve vyšším věku, kteří jsou již nějak zabezpečení.

Vezmeme si na pomoc statistiku ministerstva práce a sociálních věcí za rok 2011, která nám s odpovědí hodně pomůže. Tato statistiky totiž pracuje s mediánem, což je oproti průměru mnohem zajímavější údaj. Průměr čísel nám totiž poněkud znehodnocuje jejich četnost, tzn. pokud je v řadě čísel velký počet čísel nízkých oproti číslům vysokým, posouvá to průměr směrem dolů. A naopak.

Například v Česku jsou některé mzdy v řádu stovek tisíc korun, což průměrnou mzdu sune směrem nahoru. Oproti tomu medián tento faktor eliminuje (medián je v řadě čísel početně prostředním číslem, jež takovou řadu dělí na dvě stejné poloviny).

My se postupně podíváme na několik statistik a z toho nám vyjde, čím byste měli být, abyste dosáhni na nejvyšší mzdu, alespoň podle statistiky.

Věk a pohlaví

Prvním takovým faktorem, který bohužel ovlivní váš příjem je věk a dokonce i vaše pohlaví. U věku je částečně pochopitelné, že mzda s postupujícím věkem stoupá, což se dá vysvětlit tím, že lidé mají více zkušeností a tím jsou pro zaměstnavatele hodnotnější. Ovšem od určitého věku mzdy zase klesají, což logicky zdůvodnit příliš nelze, možná snad jen módou u některých firem, kdy preferují mladší zaměstnance – tedy zaměstnance obvykle ochotnější obětovat svůj soukromý život na pochybný oltář výsledku hospodaření svého zaměstnavatele.

Proč ale mají ženy nižší mzdu než muži, logicky vysvětlit nelze; něco u nás není v pořádku.

Vzdělání

Nikoho asi nepřekvapí, že v tom, jakou budete mít nebo máte mzdu hraje velkou roli nejvyšší dosažené vzdělání.

A další věcí, jíž nebude snad nikdo překvapený, je to, že čím vyšší máte vzdělání, tím vyšší máte mzdu. Tato teoretická poučka platí tedy i v reálném životě.

Region

Ani další rozbor nám nepřinese asi příliš velkou dávku novinek, jež by se lišily od našeho běžného povědomí. Následující mapka pěkně ukazuje rozbor mezd podle regionu. Čím tmavší barva je na mapě u některého kraje, tím vyšší medián mezd tam je.

Statistika za Středočeský kraj je ovlivněná tím, že v něm bydlí velké množství osob pracujících v Praze. Ovšem pokud se podíváme za nárůst mezd na poslední rok, tak ten je naopak nejvyšší spíše v krajích, jež nepatří k těm s nejvyšší mzdou.

I tak je ale největší šance na pěkný výdělek v Praze.

Ekonomický sektor

Dostáváme se nyní k sektoru, kde se dají nejlépe vydělat peníze. Že to budou finanční služby, to asi napadne každého. Banky a další finanční instituce jsou nejblíže ke zdroji peněz, tedy si „za to“ nechávají i zaplatit a peníze se jim nejlépe vydělávají.

Máme tady ale další velmi perspektivní obory, z nichž některé jsou dokonce perspektivnější než finance. Podívejme se na statistiku mezd podle sektorů

Na špičce je ve vedoucí pozici sektor informační technologie a komunikace, následovaný energetikou (statistiku asi hodně ovlivňuje ČEZ) a finančními službami. Tyto sektory jsou pro vás z hlediska mzdy nejvýhodnější.

S jistým odstupem následuje sektor těžby, což je může být nečekané a někdo by to mohl vidět jako relikt komunismu, kdy horníci zcela typicky patřili k nejlépe placeným lidem. Nicméně i dnes patří nerostné suroviny k dosti poptávanému sektoru zejména vzhledem k jejich nedostatku. Tak například u nás právě v tuto dobu nastává útlum těžby uhlí, jelikož jeho zásoby jsou zkrátka na jeho limitech. Ani případné prolomení územních limitů pro těžbu tento problém nezmění, jen jej v čase posunou o poměrně krátkou dobu asi 15 let.

Ovšem skutečným ternem je další sektor, co se výše mzdy týče, a tou je veřejná správa. Vzhledem k některým jejím specifickým aspektům stojí tento sektor zaměstnání za úvahu.

V tomto momentě se také můžeme podívat na rozvrstvení mezd, tedy kolik lidí má jakou mzdu, a v jakém sektoru je takové rozvrstvení mezd největší. K řešení této otázky existuje samozřejmě hodně možných přístupů My jsem si ze statistiky vzali údaje o mediánu hrubé mzdy za 1. a 9.decil mezd. Decil je desetina celkového seznamu všech mezd a pořadí se určuje podle jejich výše. Tedy 1. decil je desetina nejnižších mezd. My budeme sledovat, kde ne nejvyšší rozdíl mezi těmito dvěma skupinami hrubých mezd.

Z grafu vidíme, že v těch nejlépe placených sektorech je také největší rozdíl mezi nejlépe a nejhůře placenými.

Otázka je, zda-li je velká diferenciace dobrá nebo špatná. Pokud je rozdíl mezd stanoven skutečně jen podle schopností, znamenal by jejich velký rozdíl, že se v sektoru skutečně odměňují kvalitní lidé mnohem lépe než ti méně kvalitní. Skutečnost bude asi poněkud jiná a v odměňování lidí bude hrát roli mnohem více faktorů. Příkladem nám mohou být například někteří manažeři s pohádkovými platy, kteří vedli firmy špatně nebo je dovedli dokonce ke krachu.

Malá diferenciace naopak není pro zaměstnance motivující. Tedy pokud je diferenciace mezd u těch sektorů, kde je podle námi použité statistiky nejnižší, jen někde kolem 10-20 %, lákadlem pro vysoce aktivní zaměstnance takový sektor nebude.

Pracovní pozice

Na závěr se podíváme ještě na pozice, kde si vyděláte nejvíce. Vracíme se tím zpět do oblasti, kde opět nečeká žádné velké překvapení. Nejvíce si vyděláte jako vedoucí pracovník a čím výše v organizační struktuře budete, tím lépe. Domníváme se, že tento profil příjmů je dán mimo jiné několika faktory:

• podle některých sociologickým průzkumů je jen 50% populace přijmout v zaměstnání odpovědnost za jiné zaměstnance a je tím pádem ochotno se ujmout nějaké manažerské pozice;
• podle dalších průzkumů je jen asi 10-20 % populace skutečně schopno řídit i větší počet lidí, celkem je takových lidí tedy relativně málo;
• s vyšším manažerským postem roste také odpovědnost (nebo by alespoň měla růst) a tím pádem je logické, že poroste i mzda takového člověka;
• ruku na srdce – v mnoha případech mzdy ve finále určují sami manažeři a ti se „neošidí“.

Neklademe si ambici nějak rozebírat mzdy z pohledu personalistiky; podíváme se raději na podrobnou statistku pozic podle mezd. Jelikož by byl seznam příliš dlouhý a nepřehledný, vybíráme jen ty nejvyšší a nejnižší mediány hrubých mezd podle typu zastávané činnosti s pozice.

I tato statistika nám dokládá, že finančně nejzajímavější bude být ředitelem podniku. To předpokládáme, že čtenáře věděli a ani to nepotřebovali potvrdit statistikou. Zajímavě se zde ale také profiluje práce v oblasti elektrotechniky a elektroniky včetně komunikací a v energetice. Tedy opět potvrzení toho, co nám ukázaly předchozí průzkumy.

Nejlépe placený profil

Pokud tedy půjdete pouze po penězích, tak podle mediánu hrubých mezd by pro vás bylo finančně nejvýhodnější, pokud budete:

• muž mezi 30 a 40 lety a vysokoškolským vzděláním,
• pracujete v Praze, popř. ve Středočeském kraji,
• jste vysoce postavený vedoucí pracovník v sektoru informačních technologií, telekomunikace, finančních služeb nebo v energetice, přičemž za úvahu stojí i veřejná správa.

Podle rozsáhlého průzkumu Gallupova institutu pocit štěstí závisí nejvíce na tom, jak se k nám staví naši nejbližší – rodina, přátelé, kolegové, a také jak nás naplňuje naše práce. Peníze tedy na prvním místě nenajdete.

www.malepenize.cz