Chcete brát důchod 20.000 Kč měsíčně? Máme pro Vás návod. Část druhá

štítky Investice Penze Spoření čtení na 6 minut

foto: freeimages, ilustrační fotografie

Inflace je bezvadná v tom, že umožňuje dlužníkům zbavit se části dluhů. Toho s úspěchem využívají všechny vlády, pro které tvoří inflace pohodlný způsob, kterým částečně řeší své dluhové problémy. Pro úspory je však inflace smrtící. Hodnota úspor je inflací znehodnocována, takže za stejnou sumu peněz, si můžeme koupit stále méně a méně zboží.

Kouzlo inflace

Inflace je bezvadná v tom, že umožňuje dlužníkům zbavit se části dluhů. Toho s úspěchem využívají všechny vlády, pro které tvoří inflace pohodlný způsob, kterým částečně řeší své dluhové problémy. Pro úspory je však inflace smrtící. Hodnota úspor je inflací znehodnocována, takže za stejnou sumu peněz, si můžeme koupit stále méně a méně zboží.

Když zavítáme na stránky Českého statistického úřadu, můžeme se podívat na průběh inflace v posledních 15 letech. Inflaci v jednotlivých měsících shrnuje tato tabulka:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
1997 1,2 0,3 0,1 0,6 0,1 1,2 3,5 0,7 0,6 0,4 0,4 0,5
1998 4 0,6 0,1 0,3 0,1 0,3 1,9 -0,2 0,1 -0,2 -0,2 -0,2
1999 0,8 0 -0,2 0,3 -0,1 0,2 0,8 0,1 -0,1 0 0,2 0,5
2000 1,7 0,2 0 -0,1 0,2 0,6 0,6 0,2 0 0,3 0,1 0,2
2001 1,9 0 0,1 0,4 0,6 1 1 -0,2 -0,7 0 -0,1 0,1
2002 1,5 0,2 -0,1 -0,1 -0,1 -0,3 0,5 -0,2 -0,5 -0,3 -0,2 0,2
2003 0,6 0,2 -0,1 0,2 0 0 0,1 -0,2 -0,5 0,1 0,5 0,2
2004 1,8 0,2 0,1 0 0,4 0,2 0,4 0 -0,8 0,5 -0,1 0,1
2005 0,7 0,2 -0,1 0,1 0,2 0,6 0,3 0 -0,3 0,9 -0,3 -0,1
2006 1,4 0,1 -0,1 0,1 0,5 0,3 0,4 0,2 -0,7 -0,5 -0,1 0,2
2007 1 0,3 0,3 0,7 0,4 0,3 0,4 0,3 -0,3 0,6 0,9 0,5
2008 3 0,3 -0,1 0,4 0,5 0,2 0,5 -0,1 -0,2 0 -0,5 -0,3
2009 1,5 0,1 0,2 -0,1 0 0 -0,4 -0,2 -0,4 -0,2 0,2 0,2
2010 1,2 0 0,3 0,3 0,1 0 0,3 -0,3 -0,3 -0,2 0,2 0,5
2011 0,7 0,1 0,1 0,3 0,5 -0,2 0,3 -0,3 -0,2 0,3 0,4 0,4

Zdroj: ČSÚ

Pro jednotlivé roky pak uvádí ČSÚ o velikosti inflace v procentech tyto údaje:

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 6,3 1 1,5 1,9

Zdroj: ČSÚ

Znamená to, že pokud bychom si v roce 1997 ušetřili 100000 Kč na důchod, tak bychom si za tuto sumu nyní v roce 2012 mohli koupit zboží v hodnotě okolo 62 tisíc korun. To odpovídá zhruba průměrné inflaci okolo 3% ročně. Následující graf ukazuje, jak rychle klesá hodnota úspor při různých mírách inflace a pro srovnání je v grafu též uvedena reálná míra inflace ČR.

Pokud by se inflace utrhla ze řetězu, byla by situace podstatně ničivější. Prakticky by to znamenalo, že spořit nemá cenu, protože libovolná inflace větší než 10% zlikviduje polovinu úspor během pěti let. Jen pro pořádek uvádíme, že míra inflace 14% byla během ropné krize v sedmdesátých letech minulého století.

Statistika je mocná zbraň a vždy lze nalézt čísla, která jsou pozitivní, takže když nebudeme uvažovat posledních 15 let, ale třeba posledních 10 let, tak dojdeme k průměrné míře inflace 2,2%. Nicméně v každém případě platí, že v posledních třech letech je inflace malá a pravděpodobně tedy poroste. Pro ty, kdo si nyní berou hypotéky, protože ty jsou nyní extrémně levné, to znamená, že by se měli snažit si tyto nízké úroky zafixovat na co nejdelší dobu, protože zcela jistě porostou.

Banka není žádná charita a tak se bankéři naučili s inflací bojovat tím, že vám za vedení účtu připisují jen minimální úrok ve výši od 0,1 do 1%, který si navíc ještě vyberou na poplatcích za vedení účtu, včetně tisíců dalších poplatků. V praxi to znamená, že když budete ukládat do banky měsíčně pětistovku s cílem uspořit na důchod, může se vám stát, že až polovinu této sumy vám sežere vedení účtu a druhou polovinu inflace za 10 let. Z výše uvedených údajů vyplývá jedno nezpochybnitelné zjištění. Kdo odnáší peníze do banky a tímto způsobem spoří je idiot.

Inflace je pro spotřebitele nepříjemná, protože zvyšuje ceny zboží a je nepříjemná pro poskytovatele úvěrů, protože těm ukusuje ze zisků. Pro dlužníky je však pohodová cesta k tomu, jak snížit hodnotu dluhů. Největšími dlužníky jsou státy, takže není divu, že je inflace tolerována, dokonce, pokud stát usoudí, že je příliš nízká, je tu a tam podpořena kupříkladu zvýšením DPH, nebo spotřební daně. V minulosti se státy naučily inflaci regulovat velikostí základní úrokové míry, takže panuje všeobecné přesvědčení, že v boji s inflací o nic nejde, a boj s inflací spočívá jen ve vhodném načasování určitých technických opatření.

Čeho se naopak všichni děsí, je deflace.

Vladimír Vaner

Akcie a trhy

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Populární na Dům financí