Klíčové události očima investičních manažerů

Proč Německo zachraňuje eurozónu?

Špatné zprávy z jihu Evropy obvykle znamenají oslabování eura a snižování výnosů německých dluhopisů. Obě možnosti, alespoň z krátkodobého hlediska, pomáhají hospodářské výkonnosti Německa.

Konec eura by však znamenal posílení obnovené německé marky nebo „severního eura“, která by tím podřezávala větev pod německou ekonomikou, jejíž služby a výrobky by tak v ostatních měnách významně podražily. Vždyť německý export přispívá více než 40 procenty k tvorbě německého hrubého domácího produktu. Když k tomu přidáme i fakt, že by evropský trh zboží a služeb zůstal po kolapsu eurozóny velmi obtížně tak otevřený jako nyní, protože by země tzv. jižního křídla s oslabujícími vlastními měnami jen těžko odolaly vábení populistických tlaků na různá ochranářská opatření ve snaze „ochránit“ domácí trhy, dostaneme tak další kamínek do skládanky německých motivů lpět na zachování měnové unie v současné podobě. Česko je v tomto ohledu s Němci na stejné lodi.

Vlastně trochu pokulhává i nadpis článku. Německo jako takové zatím moc reálných peněz svým jižním sousedům neposílá. Pouze je díky svému podílu na strukturách eurozóny největším garantem za peníze získané do záchranných mechanismů, ze kterých jsou záchranné balíčky zatím Řecku, Portugalsku a Irsku financovány. Z těchto garancí se stanou reálné peníze až v okamžiku, kdy postižené země nebudou schopny poskytnutou pomoc vrátit zpět. K tomu by s velkou pravděpodobností došlo právě velmi záhy po rozpadu eurozóny. Co si budeme povídat, tento motiv je pro Němce teď asi nejpádnější argument.

Lukáš Vácha,

Conseq Investment Management, a.s.

Ceny v ČR rostou. Inflace již dosáhla 3,7 procenta

Míra inflace měřená indexem spotřebitelských cen v únoru meziročně vzrostla na 3,7 procenta z lednových 3,5 procenta.

Na současný vysoký růst cen, který odstartoval počátkem roku, má vliv především zvýšení dolní sazby DPH, vyšší cena ropy, která tlačí nahoru ceny benzinu, a zvyšování cen potravin. V následujících měsících bude růst cen zřejmě ještě akcelerovat, přičemž by mohl dosáhnout až ke 4 % meziročního růstu. Taková hodnota již výrazně přesahuje cíl České národní banky (2 %), a to může být pro některé členy bankovnírady důvodem pro změnu názoru držet úrokové sazby stabilní na momentální nízké úrovni 0,75 % po celý letošní rok, jak předpokládá tržní konsenzus. To představuje určité riziko pro dluhopisový trh, neboť platí, že při zvyšování úrokových sazeb klesá cena dluhopisů. Druhým směrem, jako podpora cen českých dluhopisů, bude působit plánovaný nízký objem nově vydávaných státních obligací, a tím i jejich nižší nabídka na trhu.

Na druhou stranu ale platí, že nárůst spotřebitelských cen je do značné míry způsoben přechodnými vlivy, a proto v průběhu roku očekáváme návrat k nižšímu tempu růstu míry inflace. Poptávkové inflační tlaky zůstávají slabé, zvyšovat by se měly jenom mírně spíše ve druhé polovině roku. Ze střednědobého pohledu, kterým se na věc dívá i centrální banka, tedy výrazný růst míry inflace neočekáváme, domníváme se, že se jedná pouze o dočasné zvýšení.

David Kufa, Conseq Investment Management, a. s

Conseq Investment Management, a.s. je renomovaným investičním manažerem na českém trhu. Za 15 let své existence si získal důvěru téměř sto tisíc investorů a s objemem obhospodařovaných aktiv cca 15 mld. CZK (dle údajů AKAT ČR) je největším nezávislým investičním manažerem v ČR.

Tiskové oddělení Dům financí