Kde se vyplatí pracovat či podnikat?
štítek Zaměstnání čtení na 3 minuty
Ke zvýšení naší životní úrovně vedou dvě možnosti. Jsou jimi zvyšování našich příjmů a snižování našich povinných výdajů. Nejlepší je samozřejmě kombinace obou faktorů. I když to možná na první pohled nevypadá, tak je omezení výdajů někdy těžší než zvýšení příjmů. Ke zvýšení životní úrovně nám často stačí poohlédnout se po práci jinde než v místě svého bydliště. Kde se ale vyplatí v České republice pracovat či zavádět své podnikání?
Omezování povinných výdajů má své hranice. Proto je dobré se při zvyšování životní úrovně pokusit v první řadě zvýšit rodinné příjmy. Přestože Česko patří mezi země s nízkými mzdovými rozdíly mezi občany, v posledních letech klesá počet zaměstnanců, kteří dosáhnou na průměrnou mzdu. Nadprůměrnou mzdu tak pobírá přibližně pouze každý třetí zaměstnanec. Průměrnou mzdu totiž zvyšují zaměstnanci s nadstandardními příjmy, a tak se tak rok od roku více vzdaluje představě běžného zaměstnance. Zvyšování průměrné mzdy tedy nemá základ ve zvyšování středních mezd (kde se nachází většina mezd a platů v zemi), ale v růstu 10 procent nejvyšších mezd v zemi. Nejlépe placeným zaměstnancům roste mzda nesrovnatelně rychleji než ostatním občanům.
K výraznější mzdové diferenciaci dochází však také mezi jednotlivými regiony. O výši mzdy tak rozhuduje nejenom vykonávaná profese či dosažené vzdělání, ale i místo výkonu práce. Mzdové ohodnocení za identickou práci se v Česku může lišit o desítky procent. Stejně tak se liší podmínky pro jednotlivé podnikatelské záměry v jednotlivých městech. I když je situace na trhu práce v Česku složitá, pořád existují zajímavé pracovní i podnikatelské možnosti. Mnohdy je však potřeba se za prací nebo podnikáním přestěhovat.
Nejvyšší příjmy jsou v Praze
Jestliže nejsme spokojeni s odměnou za vykonávanou práci v našem městě a zaměstnavatel nám nepřidá, tak můžeme zkusit štěstí v jiných městech. Nejvyšší průměrné mzdy jsou s velkým náskokem v Praze, kde průměrná mzda za loňský rok byla 30 100 korun. Následuje Středočeský (22 828 korun) a Plzeňský kraj (22 152 korun). Nejnižší průměrné mzdy jsou naopak v Karlovarském (20 106 korun) a Olomouckém kraji (20 155 korun).
Při stěhování za prací je vhodné mít v první řadě vyřešenou otázku bydlení. Rozhodně také není od věci sledovat vývoj průměrné mzdy v jednotlivých krajích u jednotlivých profesí. Výběr místa pro vlastní podnikání je náročnější. Vlivem menší konkurence se může naopak paradoxně dařit našemu podnikatelskému záměru na malém městě. Výběr místa podnikání je velmi důležitý a je potřeba zvážit všechny aspekty (prověřit konkurenci, obchodní náklady, ekonomický výhled v místě podnikání do budoucnosti, kupní sílu našich potencionálních zákazníků, životní náklady apod.).
Podnikání jako „vedlejšák“
Legislativní podmínky pro výkon samostatné výdělečné činnosti jsou v Česku poměrně příznivé, zejména při vedlejší činnosti. Další možností, jak si zvýšit vlastní příjem, je současně pracovat a vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Jestliže občan má z práce vlastní příjem přes 8 000 korun, tak je jeho samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší příjem. To přináší zajímavé výhody:
- Při platbě zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, během roku se tedy neplatí zálohy na pojistném a zdravotní pojištění a doplatí se až jednorázově při podání Přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý rok.
- Ani při platbě sociálního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Pokud zisk z vedlejší činnosti nepřekročí částku stanovenou zákonem pro platbu sociálního pojištění, tak se sociální pojištění neplatí dokonce vůbec. Pro rok 2011 je to částka 59 374 korun. Pokud je tato hranice překročena, tak se sociální pojištění odvádí dle skutečného zisku, stejně jako zálohy na další období.
I při výkonu vedlejší samostatné činnosti je však potřeba se registrovat na všech pověřených institucích, a to do osmi dní od zahájení samostatné výdělečné činnosti. Veškeré registrační povinnosti (vůči FÚ, OSSZ a zdravotní pojišťovně) lze splnit vyplněním Jednotného registračního formuláře na živnostenském úřadu. Živnostenské oprávnění však není povinné pro všechny samostatně výdělečné činnosti. Například hudebníci, spisovatelé, autoři, herci či sportovci nepotřebují žádné oprávnění. Naproti tomu tlumočníci či advokáti potřebují vlastní speciální oprávnění. Ať už občan potřebuje živnostenské oprávnění či nikoliv, tak se pro daňové účely a pro platbu pojistného považuje za OSVČ.
