Náhrada mzdy v roce 2011
štítek Zaměstnání čtení na 2 minuty
V roce 2011 budou zaměstnavatelé svým zaměstnancům vyplácet v době nemoci náhradu mzdy místo dvou týdnů dokonce tři týdny. Zaměstnanci tak budou pobírat déle náhradu mzdy. Současně došlo ke zvýšení redukčních hranic. Jak vysoká bude náhrada mzdy?
V roce 2011 budou zaměstnanci pobírat od svého zaměstnavatele náhradu mzdy po dobu prvních tří týdnů (21 dní), ale nadále až od čtvrtého dne pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy za první tři dny nemoci, tak zaměstnanci přísluší pouze v případě karantény (ve výši 25 % průměrného redukovaného výdělku zaměstnance).
Prodloužení délky výplaty náhrady mzdy zvýší zaměstnavatelům náklady. Zaměstnavatelé budou mít ještě vyšší zájem, aby jejich zaměstnanci byli zdraví. Někteří zaměstnanci zvýší kontrolní činnost, protože ze zákona mají právo nemocného zaměstnance kontrolovat, zda dodržuje režim dočasně práce neschopného. Zaměstnance přitom nemusí zaměstnavatel prostřednictvím pověřeného pracovníka kontrolovat přímo, může o provedení kontroly požádat místně příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení, která může kontrolovat dodržování léčebného režimu zaměstnance i v prvních třech týdnech nemoci.
Kdy má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy?
Ze zákona má na náhradu mzdy nárok pouze zaměstnanec. OSVČ (osoby samostatně výdělečné činné) v případě nemoci nemají na náhradu mzdy nárok, musely by si ji totiž platit sami sobě. OSVČ mají nárok pouze na nemocenské dávky. Protože v roce 2011 mají OSVČ nárok na nemocenské dávky až od 22. dne nemoci, tak poklesne počet OSVČ platících si dobrovolné nemocenské pojištění. Aby zaměstnanec obdržel náhradu mzdy, která je osvobozena od daně z příjmu fyzických osob, sociálního i zdravotního pojištění, tak musí splnit několik zákonných podmínek, a sice:
- Nárok na náhradu mzdy mají pouze zaměstnanci účastni na nemocenském pojištění, tj. zaměstnanci v pracovním poměru nebo např. i zaměstnanci pracující na základě dohody o pracovní činnosti. Nárok na náhradu mzdy nevzniká občanům pracujícím na základě dohody o provedení práce. Náhrada mzdy náleží pouze za dny, které jsou pro zaměstnance během prvních 21 dní pracovní neschopnosti pracovními dny.
- Pro přiznání náhrady mzdy je zapotřebí, aby zaměstnanec splnil podmínky nároku na nemocenskou (zaměstnanec je uznán lékařem dočasně pracovně neschopným).
- Náhrada mzdy náleží pouze, pokud trvá pracovní poměr (max. do vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenské).
V některých případech mají zaměstnanci nárok na náhradu mzdy pouze v polovičný výši (např. při zavidnění dočasné pracovní neschopnosti ve rvačce, jako následke opilosti či omamných látek nebo při spáchání úmylsného přestupku).
Výpočet náhrady mzdy
Náhrada mzda se počítá z průměrného výdělku zaměstnance v předchozím čtvrtletí na jednu odpracovanou hodinu. Základ pro výpočet náhrady mzdy je tak stejný jako pro výpočet příplatků nebo dovolené. Stejně jako u nemocenské se průměrný výdělek redukuje. V roce 2011 jsou redukční hranice 144,38 Kč, 216,48 Kč a 432,95 Kč. Průměrný hodinový výdělek do první redukční hranice (do 144,38 Kč) se započítává z 90 %, do druhé redukční hranice (od 144,38 Kč do 216,48 Kč) se započítává z 60 % a z třetí redukční hranice (od 216,48 Kč do 432,95 Kč) se započítáává z 30 %. K průměrnému hodinovému výdělku nad 432,95 Kč se nepřihlíží.
