Výzkum: Znalosti českých žáků se zhoršily nejvíc ze všech zemí
štítek Stalo se čtení na 2 minuty
Čtenářské dovednosti českých žáků jsou podprůměrné, v matematice a přírodních vědách jsou děti průměrné. Ukázaly to dnes zveřejněné výsledky mezinárodního srovnání znalostí žáků PISA (Programme for International Student Assessment), do něhož se zapojili patnáctiletí žáci ze 65 zemí světa. Z průzkumu vyplynulo, že znalosti českých dětí se v posledních letech zhoršily nejvíc ze všech zemí. Srovnání se koná každé tři roky, připravuje je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
„České republika klesá nejrychleji ze všech zemí OECD,“ konstatoval dnes ministr školství Josef Dobeš (VV), který zveřejněné výsledky označil za hořkou pilulku. Propad znalostí je podle něj způsoben hlavně chybějící dlouhodobou koncepcí českého školství, která by přežila střídání ministrů. Problémem je prý ale i nízké ohodnocení učitelů a nezájem rodičů o vzdělávání jejich potomků. U minulého testování byly znalosti českých dětí z matematiky a přírodních věd nadprůměrné.
Největší problémy mají české děti s kritickým posouzením textu. „V rozmezí devíti let (2000–2009) se v České republice rapidně zmenšil počet žáků, kteří uvedli, že čtou denně nějakou dobu pro radost,“ uvádí zpráva. Co se týká matematických a přírodovědných dovedností, dopadly české děti průměrně. V matematice se však od roku 2003 zhoršily nejvíce ze všech zemí. V přírodních vědách byl propad českých žáků od roku 2006 druhý největší.
Z doprovodných dotazníků dále vyplynulo, že pro české žáky není škola místem, kam by chodili rádi. Více než polovina všech patnáctiletých žáků se ve škole často nudí a třetina do školy nechce chodit vůbec.
Zlepšení by podle ministra mělo přinést zavedení srovnávacích testů pro žáky v 5. a 9. třídách, školy by měly být v budoucnu financovány nejen podle počtu žáků, ale také podle kvality vzdělávání. Celková síť škol by se měla zeštíhlit.
Výzkum PISA se zaměřuje především na to, jak jsou žáci schopni nabyté vědomosti využívat v různých situacích běžného života. Při měření čtenářské gramotnosti se však už v roce 2006 ukázalo, že v porovnání se zahraničními vrstevníky neumějí mladí Češi příliš pracovat s textem a informacemi, které v něm najdou.
