EU v úterý nejspíš schválí reformu finančního dohledu
štítek Stalo se čtení na 2 minuty
Osud reformy finančního dohledu v Evropské unii, která má zabránit opakování finanční krize z let 2008 a 2009, by se měl vyjasnit po úterním zasedání ministrů financí EU v Bruselu. Šéfové státních pokladen jí velmi pravděpodobně schválí, ale po dohodě členských států s Evropským parlamentem z minulého týdne zůstává celá řada nejasností.
Belgické předsednictví EU, které jednalo se zákonodárci jménem členských států, sice po ukončení debat, jež se táhly řadu měsíců, oznámilo dosažení dohody, ale jen „v principu“. Nezměněný tak zůstává základ dohody, kterým je vytvoření tří panevropských regulačních orgánů – jeden má dohlížet na bankovní sektor, druhý na pojišťovnický sektor a třetí na samotné finanční trhy.
Záhadou zatím zůstává, zda dohoda plně vyhovuje i námitkám Velké Británie či České republiky. Obě země patří od začátku jednání k hlavním odpůrcům názorů, že nové dohledové orgány by mohly zasahovat do chodu jednotlivých finančních institucí a jejich slovo by bylo větší než slovo národních regulátorů.
Dohoda belgického předsednictví s europoslanci počítá s tím, že národní regulátor bude schopný zvrátit rozhodnutí unijního regulátora v případě, že bude mít důsledky pro národní rozpočet. Stát však bude muset své „odvolání“ řádně vysvětlit, argumentování malichernými důvody má zabránit speciální klauzule. „V současnosti nemáme dostatečný dohled. Lidé si holt budou muset zvyknout,“ odpověděl případným kritikům dohody eurokomisař pro vnitřní trh Michel Barnier.
Pro Velkou Británii a pro Česko je téměř nemožné případnou dohodu zablokovat, přestože s ní nebudou případně souhlasit. Ke schválení reformy totiž stačí kvalifikovaná většina, kterou její zastánci disponují.
Ministři financí EU se nicméně v úterý nebudou zabývat jen reformou unijního dohledu. Šéfové státních pokladen zemí eurozóny by se měli vyjádřit i ke slovenskému odmítnutí poskytnout půjčku předluženému Řecku. Bratislava za tento krok sklidila kritiku napříč zeměmi platícími evropskou jednotnou měnou a stejně by tomu mělo být i nyní.
Slovenský nesouhlas ovšem neovlivní uvolnění další části finanční pomoci pro Řeky, kterou by měli ministři schválit. Jde celkem o devět miliard eur (zhruba 225 miliard korun).
Evropská unie však v současnosti musí řešit i ožehavý problém s rozdělením křesel v Mezinárodním měnovém fondu (MMF). Američané minulý měsíc zablokovali návrh, aby ve výkonném sboru fondu nadále zasedalo 24 členů, z nichž osm patří pod největší členské státy a zbylých 16 zastupuje jednotlivé skupiny zemí.
Spojené státy EU nutí, aby byla v MMF zastoupena jako celek celá unie a nebo alespoň eurozóna. V současnosti mají Německo, Francie a Velká Británie po jednom zástupci. „Pro Evropany bude velmi důležité, aby byli jednotní a měli jasnou pozici,“ řekl šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet, který dlouho prosazuje jedno křeslo v MMF pro celou eurozónu. Pokud by se celá záležitost nevyřešila do listopadu, výkonný sbor fondu se vrátí ke své původní velikosti a Indie a Brazílie přijdou o své výhradní zastoupení.
