Řecký parlament schválil úsporná opatření požadovaná eurozónou
štítek Politika čtení na 3 minuty
Řecký parlament ovládaný socialistickou většinou ve čtvrtek přijal vládní plán razantních úsporných opatření, která mají zemi pomoci vybřednout z dluhové pasti a zachránit se před bankrotem. Snížením mezd státních zaměstnanců, důchodů a zvýšením daní ze spotřeby podmínily země eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) tříletý program finanční pomoci Řecku v hodnotě 110 miliard eur (zhruba 2,9 bilionu Kč). Před budovou parlamentu se srotily davy demonstrantů, kteří s tím nesouhlasí.
„Situace je jednoduchá. Buď to odhlasujete, anebo zbankrotujeme,“ řekl poslancům před hlasováním řecký premiér Jorgos Papandreu. Zároveň z potíží, do kterých se země dostala, poprvé natvrdo obvinil předchozí pravicovou vládu Kostase Karamanlise.
Po loňském podzimním nástupu Papandrea totiž vyšlo najevo, že bývalý kabinet volně nakládal se statistickými údaji o řeckých financích, jejichž stav se pak ukázal jako mnohem horší než ve skutečnosti. To pak bylo jedním ze spouštěčů dluhové krize, která nyní ohrožuje i další země eurozóny.
Vláda musí podle dohody o finanční pomoci snížit do tří let roky rozpočtový deficit o 30 miliard eur a do roku 2014 jej dostat pod evropský limit tří procent hrubého domácího produktu. Odpor Řeků vyvolávají zejména návrhy snížení výdajů o celkem 11,1 miliardy eur, čehož má být dosaženo zrušením 13. a 14. platů v silně přebujelém veřejném sektoru a zrušením 13. a 14. důchodů při zmírnění dopadů na nízkopříjmové zaměstnance a důchodce. Sníží se rovněž státní investice.
Zvýšením daní chce vláda do roku 2012 získat dodatečné příjmy v objemu 9,3 miliardy eur. O desetinu vzrostou všechny sazby daně z přidané hodnoty a stejně se zvýší spotřební daně z alkoholu, tabákových výrobků a pohonných hmot. Zdaní se nepovolené stavby a nezákonně využité pozemky a zavede se série nových daní. Také se prodlouží důchodový věk u žen a doba příspěvků na důchod a zavede minimální věk odchodu do důchodu na 60 let.
Poslanci největší opoziční pravicové strany Nová demokracie většinou hlasovali proti opatřením, konzervativci však slíbili, že budou rozhodnutí respektovat. Nejtvrději se vůči úspornému projektu ohradila Komunistická strana Řecka. Krok vlády tak podpořilo 172 zákonodárců ze 300. Socialisté mají ve sněmovně většinu 160 hlasů.
Před budovou parlamentu se během zasedání poslanců začali shromažďovat demonstranti, které na protest proti projednávaným opatřením svolaly hlavní řecké odborové organizace. Další protestní akce se chystaly ještě na dvou místech v Aténách.
Ve středu se demonstrace několika desítek tisíc lidí zvrhly v násilné střety, při nichž radikální účastníci manifestací proti policii házeli kameny a zápalné lahve. Policie na to odpovídala slzným plynem. Několik budov v Aténách hořelo a v jedné zapálené bance se tři lidé udusili.
Schválení úsporného programu v řeckém parlamentu je významnou zprávou mimo jiné pro Slovensko, kde se vláda Roberta Fica snaží odložit parlamentní schválení svého příspěvku 816 milionů eur k pomoci Řecku na dobu po červnových parlamentních volbách. Opozice naopak trvá na tom, aby o pomoci jednal už tento parlament.
Fico podmínil poskytnutí finanční pomoci Řecku přijetím úsporných opatření v řeckém parlamentu. Ke dnešnímu jednání v Aténách ovšem ministr financí Ján Počiatek řekl, že je to zatím pouze rámcová část opatření a že Slovensko bude čekat ještě na zapracování změn do jednotlivých řeckých norem.
Řada zemí eura včetně těch největších chce naopak schválit své příspěvky k pomoci Řecku ještě během pátku do mimořádného večerního summitu eurozóny v Bruselu. Podíl Francie už v pondělí schválila dolní komora místního parlamentu a v pátek budou rozhodovat parlamenty v Německu, Nizozemsku nebo Portugalsku a vlády v Itálii a Španělsku.
