Jak vysoké daně platíme?

Daňové zatížení v Česku je 36,6 % k HDP a patří mezi průměrné mezi zeměmi EU. Nejvyšší zdanění v EU je tradičně v Dánsku (48,3 % k HDP), Švédsku (47,1 %) a Belgii (44,3 %). Naopak nejnižší míra zdanění v EU je v Irsku (28,2 %). Vyspělé mimoevropské země světa (např. USA, Austrálie, Kanada, Japonsko) mají společné, že míra zdanění se pohybuje okolo 30 % HDP.

Nejdůležitějšími daněmi v Česku jsou: DPH, daň z příjmu právnických osob, daň z příjmu fyzických osob, sociální a zdravotní pojištění (tyto povinné odvody můžeme zařadit mezi daně) a majetkové daně. Od ledna 2010 došlo k několika změnám. Podívejme se na jednotlivé daně v Česku pro rok 2010.

Daň z příjmu právnických osob

Daň z příjmu právnických osob platí každá právnická osoba sídlící v České republice. Sazba daně v posledních letech klesá. Stejně tak tomu je v roce 2010. Sazba daně je pro letošní rok 19 %. V roce 2009 byla sazba daně 20 %, v roce 2008 byla sazba daně 21 % a v roce 2000 dokonce 31 %. Sazba daně z příjmu právnických osob v posledních letech klesala ve většině vyspělých zemích světa. Důvodem je podpora domácí ekonomiky a snaha o přísun zahraničních investic. Stejná sazba daně z příjmu právnických osob jako v Česku je např. i na Slovensku či Polsku. Z členských zemí Evropské unie je nejnižší sazba daně z příjmu právnických osob v Irsku (12,5 %). Nejvyšší je ve Francii (34,43 %) a Belgii (33,99 %).

DPH

Plátcem DPH je v Česku každý podnikatelský subjekt, který měl v uplynulých 12 měsících obrat vyšší než 1 milión CZK. Sazby daně se pro rok 2010 zvýšily o jedno procento. Základní sazba daně v roce 2010 je 20 % a snížená sazba daně je 10 %. V členských zemích Evropské unie musí být základní sazba daně od 15 % do 25 %. Nejvyšší sazba DPH je ve Švédsku a Dánsku (25 %), nejnižší v Lucembursku, Kypru a Velké Británii (15 %). DPH je zavedena ve většině vyspělých zemích, není však zavedena např. v Egyptě, Saudské Arábii či Hongkongu.

Daň z příjmu fyzických osob

U daně z příjmu fyzických osob nedošlo k žádné změně. Nadále tedy platí rovná 15% sazba daně. Daň se počítá z mzdových nákladů zaměstnavatele. Právě to je důvodem, proč je ve skutečnosti efektivní zdanění v Česku ve výši 20,10 %. Daň se totiž počítá i ze zdravotního a sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem. Tento postup je ve světě neobvyklý a v minulosti tomu tak nebylo.

Výpočet efektivního zdanění v Česku

• hrubá mzda 25 000 Kč
• superhrubá mzda 33 500 Kč (20 000 Kč ∙ 1,34)
• daň 5 025 Kč (33 500 Kč ∙ 0,15)
• efektivní daňová sazba 20,10 % (5 025 : 25 000)

V Česku jsou však velmi vysoké slevy. Např. na poplatníka 2 070 Kč měsíčně či na děti (od nového roku 967 Kč na každé vyživované dítě). Při uplatnění základní slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč, činí míra zdanění v našem zvoleném příkladě již pouze 11,82 % (2 955 : 25 000). Vysoké slevy na dani jsou důvodem, proč je celková daňová povinnost občanů na dani z příjmu fyzických osob jedna z nejnižších z členských zemí EU.

Sociální pojištění

V roce 2009 došlo ke snížení sociálního pojištění. Tato změna platí i v roce 2010. Zaměstnavatel tak za svého zaměstnance odvádí sociální pojištění ve výši 25 % z hrubé mzdy zaměstnance. Zaměstnanec odvádí ze své hrubé mzdy 6,5 % na sociálním pojištění. Zatímco tedy na dani z příjmu fyzických osob odvedou občané v Česku poměrně málo, tak odvody na sociálním pojištění jsou jedny z nejvyšších v Evropské unii (spolu s Itálií a Francií).

Zdravotní pojištění

Sazba zdravotního pojištění se dlouhodobě nemění. Zaměstnavatel tak za svého zaměstnance odvádí zdravotní pojištění ve výši 9 %. Zaměstnanec odvádí ze své hrubé mzdy 4,5 % na zdravotním pojištění. U zdravotního pojištění je stejná situace jako u sociálního pojištění, v mezinárodním srovnání je vysoké. Nutno podotknout, že ve většině vyspělých zemích se odvádí pouze sociální pojištění (zdravotní a sociální pojištění jsou sloučeny do jednoho pojištění). Tento systém přináší značnou finanční úsporu. Především je vysoké sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. Tyto povinné odvody výrazně zvyšují mzdové náklady českých zaměstnavatelů. Zvýšení hrubé mzdy o tisíc korun v praxi totiž znamená zvýšení mzdových nákladů zaměstnavatele o 1 340 Kč (1 000 Kč zvýšení hrubé mzdy, 250 Kč zvýšené sociální pojištění a 90 zvýšení zdravotní pojištění).

Majetkové daně

Majetkové daně jsou v Česku poměrně nízké. Právě ve výši sazeb majetkových daní jsou ve vyspělých zemích světa největší rozdíly. V některých jsou vysoké sazby daní důležitým zdrojem státního rozpočtu, v jiných naopak převládá názor, že majetek byl pořízen již ze zdaněného příjmu (např. ze zaměstnání, podnikání…) a v podstatě se tak jedná o druhé zdanění. Vysoké majetkové daně navíc vedou u bohatých lidí k přesunu jejich bydliště do daňově přijatelnější země. Majetkovými daněmi v Česku jsou: daň z nemovitosti (skládá se ze dvou částí – daně z pozemků a daně ze staveb, výše sazeb se v jednotlivých lokalitách liší), daň z převodu nemovitosti (sazba daně 3 %), daň dědická a daň darovací. Dědickou a darovací daň v Česku platí pouze osoby bez příbuzenského stavu. Rodinní příslušnici jsou od daně osvobozeni. Sazba daně se pohybuje od 7 % (pro majetek do 1 miliónu korun) do 40 % (pro majetek nad 50 miliónu korun).

Petr Gola