Přijetí Eura
štítky Osobní finance Politika čtení na 3 minuty
V souvislosti s přijetím měny Evropské Unie v České republice jsme často mohli slýchávat plánovanou dobu zavedení eura v roce 2012. Nyní se však diskutuje o dalším odložení. Nová měna znamená nepochybně větší pokrok v evropské integraci. Euro se stalo významným konkurentem amerického dolaru jako světová rezervní měna.
Pro přijetí eura, a tím pádem pro vstup do Eurozóny, kde právě euro představuje jedinou zákonnou měnu, je třeba splnit nutnou podmínku v podobě Maastrichtských konvergenčních kritérií. Těmi je stanovená průměrná míra inflace, která jeden rok před prověřením o vstupu nesmí o více než 1,5 % převýšit průměrnou míru inflace tří zemí s nejnižší mírou inflace, dlouhodobá nominální úroková míra nesmí převýšit o více jak 2 % průměrnou úrokovou míru tří zemí s nejnižší mírou inflace, deficit veřejných financí nesmí převýšit 3 % HDP a státní dluh nesmí převýšit 60 % HDP v době, kdy bude EU prověřovat vstup do EMU, dále musí být splněna podmínka měnového kurzu, kdy naše měna nesmí alespoň 2 roky před vstupem devalvovat oproti měnám ostatních členských zemí EU.
Pro přijetí eura vláda schválila konvergenční program. Ten povinně předkládá Evropské komisi každoročně k 1. prosinci. Jde o pravidelnou aktualizaci programu zpracovaného při vstupu do EU v květnu 2004. Plán, který nově obsahuje i reformní kroky vlády, je základním dokumentem země pro přijetí eura. Konkrétní datum přístupu k jednotné evropské měně ale neobsahuje. Podle ministerstva financí program nezaručuje dostatečné zlepšení stavu veřejných financí a cíl o dosažení deficitu ve výši 1% HDP se tak posunuje na rok 2013. Původní plány počítaly s deficitem veřejných financí kolem procenta HDP již v roce 2012. Překážkou k přijetí eura je podle slov premiéra především neuskutečněná reforma penzijního systému a reforma zdravotnictví. Příští rok by měl deficit veřejných financí klesnout na 2,9% HDP, v roce 2009 na 2,6% a v roce 2010 na 2,3%. Letos úřad očekává díky lepšímu hospodaření a růstu ekonomiky deficit 3,4%, původně přitom hrozil až čtyřprocentní schodek. Slabé místo lze vidět v dlouhodobém udržení nízkého procenta deficitu. Největší riziko představuje očekávaný demografický vývoj, který v následující době poměrně dramaticky zvýší podíl osob důchodového věku na ekonomicky aktivní populaci. Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí je však nezbytným předpokladem pro přijetí eura. Krátkodobé splnění kritérií jen před vstupem do eurozóny by ekonomice spíše uškodilo.
Z nově přijatých zemí se eurem prozatím platí pouze ve Slovinsku, kde se ceny kvůli přijetí eura zvedly o 0,3 procentního bodu. O vstup do eurozóny se loni pokoušela i Litva. Desetina procentního bodu, o kterou nesplnila inflační kritérium, ji však od jejího cíle vzdálila. Brusel její požadavek zamítnul. I když euro znamená řadu pozitiv, odpůrci eura hrozí, že přijetí evropské měny zákonitě znamená i zvýšení cen.
I u nás se najde jak řada odpůrců, tak řada příznivců eura. Přijetí eura podporují především čeští exportéři, kterým nyní posilující koruna zdražuje jejich výrobky v zahraničí. Vstup do eurozóny by podle nich přinesl rovněž stabilizaci ekonomiky a pojistku proti ekonomickým výkyvům a ztrátám na tržbách. Proti přijetí eura hovoří zprávy českých ekonomů, které vesměs uvádějí, že přijetí eura by v nejbližších několika letech přineslo Česku spíše více komplikací než výhod. Česká ekonomika se nachází ve fázi, kdy dohání vyspělé západní ekonomiky. Předčasný vstup do eurozóny by přibrzdil snižování rozdílů mezi ČR a vyspělejšími evropskými zeměmi, a zřejmě i zvýšil inflaci.
