Google – Co nenajde, to neexistuje

čtení na 3 minuty

foto: freeimages, ilustrační fotografie

Jen málokterá společnost se může pochlubit, že její název se stal normálně a celosvětově používaný jako obyčejné slovo – v angličtině se používá sloveso to google (v češtině googlovat či googlit) ve smyslu hledat něco na internetu pomocí Googlu. Je to tím, že Google je pro mnohé uživatele internetu vyhledávačem číslo jedna, o němž lze skutečně a oprávněně říct, že co nenajde, tak snad ani neexistuje. Také na tomto internetovém vyhledávači probíhá takřka 48 % všech hledání na světě (jeho největší konkurent Yahoo! má jen 20 %).

Google byl založen roku 1996 jako výzkumný projekt dvou doktorandů Stanfordské University v Kalifornii, a to Larryho Pagea a Sergeyho Brinea. Jejich záměrem bylo vytvořit mnohem výkonnější a lepší vyhledávač, než byly ty stávající. Ty totiž zobrazovaly stránky podle počtu výskytů hledané fráze, zatímco Larry Page a Sergey Brin chtěli vytvořit vyhledávač, který řadí stránky obsahující hledanou frázi podle toho, kolik mají relevantních odkazů z jiných stránek (tento systém se nazývá PageRank). Takže čím je stránka důležitější (tzn. čím víc na ni ukazují jiné stránky), tím výš se ve vyhledávači objeví. Zpočátku se měl Google jmenovat Googol (to značí číslo 1 následované 100 nulami), jenže doména Googol.com byla již registrována, tak vznikla zkomolenina Google. Po úspěších vyhledávače byla v září 1998 založena společnost Google Inc. V roce 2003 se společnost přestěhovala do kanceláří v Mountain View v Silicon Valley, dnes spíše známých pod názvem Googleplex (jiná matematická hříčka se slovem googolplex, což znamená číslo 1 následované googolem nul). V roce 2004 Google vstoupil na burzu, kde nabídl skoro 20 milionů svých podílů; na tomto prodeji Google získal na 1,67 miliard dolarů a jeho tržní hodnota dosáhla 23 miliard dolarů. Přes tento prodej si Google nechal hlavní podíl ve společnosti – vlastní na 271 milionů podílů. Navíc je třeba podotknout, že díky tomuto vstupu na burzu se z mnoha zaměstnanců Googlu stali milionáři, hlavně z jeho zakladatelů. V roce 2006 označila agentura Millward Brown Google ve svém každoročním žebříčku Brandz Top 100 jako nejhodnotnější značku světa s hodnotou 66,5 miliardy dolarů. V současnosti je Google společnost s takřka 16 000 zaměstnanci a s ročními příjmy okolo 10 miliard dolarů. Google je také pověstný svým velmi volným vztahem k zaměstnancům – spíše než pracovní prostředí připomínají kanceláře prostředí universitní.

Oblíbenost Googlu tkví ale také v tom, že není pouhým vyhledavačem. Asi nejznámější doplňkovou službou je emailový klient Gmail, který v současnosti nabízí kapacitu schránky 5 GB, čemuž se může málokdo rovnat. V souvislosti s Gmailem se objevilo několik stížností, neboť se při čtení pošty zobrazuje na boku reklama podle obsahu daného emailu, sice je to činěno strojově, takže není porušeno listovní tajemství, ale i tak to může někomu připadat jako vážné porušení soukromí. Navíc pošta je ukládána na serverech Googlu, kde vydrží mnohdy i nějakou dobu po tom, co je vlastní zpráva uživatelem smazaná nebo emailový účet zrušen – Google se v tomto bodě hájí tím, že celá věc je kvůli zvýšení rychlosti a komfortu zákazníka, ale přislíbil nápravu. Z dalších služeb například Google Adwords a Google Adsense, reklamní služby Googlu, oblíbený Google Earth, kde je velmi pečlivě satelitem zmapována značná část zeměkoule, nebo Google Apps, které slouží jako slušný aplikační balíček – mimo Gmailu jsou tu aplikace pro tvorbu dokumentů, kalendář, Google Talk a mnohé další. Google vlastní také několik jiných společností, z nichž nejznámější je asi Youtube, který Google koupil za 1,65 miliardy dolarů.

Ozývají se avšak také kritické hlasy na adresu Googlu. Mnohým vadí monopolní postavení, které vždy skýtá pokušení o jeho zneužití. Google také např. v Číně přistoupil na cenzuru pro tamější režim nevhodných stránek, ovšem je třeba říct, že bez tohoto souhlasu, by vůbec nemohl v Číně fungovat, a tak zpřístupnil čínským občanům alespoň část moderního vědění. Také někteří podezírají Google, že systematicky shromažďuje informace o internetových uživatelích, které později sice využívá pouze jen na cílenou reklamu, ale takové informace mohou být lehce zneužity. Na druhou stranu žádná z těchto stížností nemůže ohrozit pozici Googlu jako toho, kdo nalezne vše a taky toho, kdo určuje, jakým směrem se bude dále vyvíjet svět internetu.

Jakub Šenovský

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Populární na Dům financí