Zlevní pokles sazeb ČNB komerční úvěry?

Před každým zasedáním bankovní rady můžeme sledovat velké očekávání trhu na vývoj klíčových úrokových sazeb. Stejně tomu bylo i před čvrtečním jednáním bankovní rady. Agentura Reuters v minulém týdnu oslovila 20 analytiků. Těsná většina 11 analytiků průzkumu Reuters předpovídala, že bankovní rada se sazbami nepohne. Na možné snížení úrokových sazeb však v uplynulých týdnech ukazovalo postupné posilování kurzu koruny a stále klesající inflace. Naopak proti snížení hovořily spíše zdrženlivé komentáře centrálních bankéřů a náznaky postupného oživování světové ekonomiky.

Sedmičlená bankovní rada nakonec rozhodla pro zvýšení sazeb poměrem 7:0. Podle guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy má centrální banka nadále manévrovací prostor pro změnu úrokových sazeb. „Dno pro úrokové sazby je nula,“ uvedl Tůma. Zdá se však, že by mohlo jít o poslední pohyb sazeb směrem dolů. Hovořil by pro to i komentář, který po zasedání bankovní rady ČNB poskytl její guvernér Zdeněk Tůma: „Vycházíme z toho, že česká ekonomika se již smrštila především v prvním kvartále tohoto roku. Ve druhém čtvrtletí ekonomický pokles dosáhl svého dna a posléze předpokládáme velmi postupné oživování.“

V posledních dnech rozhodovaly o sazbách i centrální banky v okolních zemích. Měnový výbor maďarské centrální banky na konci července snížil hlavní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 8,5 procenta. Polská centrální banka nechala základní úrokovou sazbu beze změn na rekordním minimu 3,5 procenta. O nastavení měnové politiky minulý týden rozhodovala také Evropská centrální banka a Britská centrální banka. ECB ponechala základní úrokovou sazbu na jednom procentu a Britská centrální banka zachovala sazbu na 0,5 procenta. Úroková prémie vůči referenční sazbě eurozóny se tak smrštila na pouhých 25 bazických bodů.

Jak pomocí úrokových sazeb centrální banka ovlivňuje ekonomiku?

Česká národní banka provádí svou měnovou politiku především pomocí krátkodobých úrokových sazeb. Důvody pro změnu výše úrokových sazeb mohou být různé – nejčastěji je to inflace, kurz měny, vývoj sazeb Evropské centrální banky či kombinace všech těchto faktorů.

Hlavním měnovým nástrojem České národní banky je dvoutýdenní repo sazba. Pomocí ní ovlivňuje centrální banka množství peněz v ekonomice. Banka stahuje měnu z oběhu prodejem svým cenných papírů bankám a naopak ji do oběhu uvolňuje nákupem stejných cenných papírů od bank. Obě strany se při této operaci zavazují, že po uplynutí doby splatnosti ČNB vrátí věřitelské bance zapůjčenou jistinu, která je zvýšená o dohodnutý úrok a věřitelská banka zase vrátí ČNB její cenné papíry. Základní doba těchto operací je 14 dní, odtud název dvoutýdenní repo sazba. Vyhlášená úroková sazba slouží jako maximální limitní sazba, za kterou mohou být banky při repo operacích uspokojovány. Repo tendr je centrální bankou vyhlašován každý pracovní den a banky mají stanovenu určitou dobu, v které mohou předávat své objednávky (objem a požadovanou úrokovou sazbu). Minimální objem je 300 milionů korun a dále celé násobky 100 mil. Kč. ČNB přednostně přijímá nabídky požadující nejnižší úrokovou sazbu. Měnověpolitická opatření centrální, jako je právě zvýšení či snížení repo sazby mají často okamžitý dopad na kurz měny, naopak inflaci ovlivní až s jistým zpožděním. Proto ČNB při svých rozhodnutích zohledňuje nejen současný stav ekonomiky, ale především její očekávaný vývoj v nejbližších měsících. Podle odhadů ČNB mají změny úrokových sazeb nejvýraznější dopad na inflaci v období zhruba 12 až 18 měsíců.

Co pokles klíčové úrokové sazby znamená pro občany a pro firmy?

Jedním ze základních důsledků poklesu klíčových úrokových sazeb by logicky měl být i pokles úroků komerčních úvěrů. Od Českou národní bankou stanovené repo sazby se totiž odvíjí sazba PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate), tedy úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. Od této sazby se pak odvíjí úročení komerčních úvěrů.

V poslední době to ovšem příliš neplatí a tržní sazby reagují na vývoj sazeb ČNB pouze v omezené míře. Banky se totiž obávají dalšího vývoje ekonomiky (především rostoucí nezaměstnanosti), a k sazbám, za které si půjčují mezi sebou, připočítávají lidem a firmám vysoké přirážky za riziko. Nikdo neví, zda firma nezkrachuje, nebo člověk, který splácí hypotéku, nepřijde o práci. Nicméně dobrou zprávou je, že s postupně se lepšícím výhledem naší ekonomiky by riziková přirážka měla postupně začít klesat a úroky komerčních úvěrů, především pak úvěrů firmám a hypoték se tak budou snižovat.

Rovněž devizový kurz koruny obvykle reaguje na změnu úrokových sazeb. Pokles úroků mluví pro oslabování naší měny. Slabší kurz koruny zlevňuje vyvážené zboží, naopak zdražuje dovolené v zahraničí a podporuje zdražování obecně, především pak růst cen pohonných hmot (zdražuje dovozy). Slabá koruna tedy způsobuje vyšší růst cen – vyšší inflaci. Ta však v dnešní době, kdy se pohybuje na velice nízkých hodnotách pod inflačním cílem ČNB (nastaveným na 2 %) není pro centrální banku takovým rizikem. Naopak pozitivní dopad má slábnoucí měna především na exportéry, jejichž zboží na mezinárodních trzích zlevňuje a zvyšuje tak jeho konkurenceschop­nost. A právě to je pro naši proexportně orientovanou otevřenou ekonomiku v současnosti klíčové.

Zdroj: Finanční noviny; autor: Finance.cz

ČTK