Veřejné dluhy ve světě – Česko si zatím stojí dobře

Veřejný dluh je ještě vyšší. Ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi jsme na tom však ještě dobře. Právě vysoká zadluženost je hlavní příčinou současných problémů maďarské ekonomiky.

Státní dluh všech zemích je tvořen závazky vlády a vzniká deficitním financováním státního rozpočtu. Právě v Česku v posledních deseti letech byla vysoké tempo růstu dluhu. Deficitní rozpočty v některých letech totiž překračovaly dokonce 3 %, což je jedno z tzv. maastrichtských kritérií pro přijetí eura. Veřejný dluh je ve všech zemích vyšší než státní dluh. Veřejný dluh není nic jiného než pohledávky ostatních subjektů vůči státu. Státní dluh je dluhem centrální vlády, spolu s dluhy zdravotní pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří zmiňovaný veřejný dluh.

Veřejný dluh = dluh daňových poplatníků

Ve všech zemích je veřejný dluh ve své podstatě dluhem všech daňových poplatníků – občanů země. Vysoké dluhy zatěžují budoucí generace, protože dluhy se budou muset platit a nebudou finance na investice do zdravotnictví či školství. V horším případě hrozí dokonce státní bankrot. Navíc úroky, které se musí zaplatit věřitelům, stoupají každou minutu o tisíce korun. Úroky placené z veřejného dluhu se zahrnují do rozpočtových výdajů a zvyšují celkový deficit státu. Při vzniku České republiky v roce 1993 činil dluh 192 miliard, v roce 1996 činil 207 miliard a v roce 2004 činil 592 miliard. Tempo růstu dluhu Česka nabralo nejvyšší obrátky právě v posledních osmi letech.

Pro přijetí eura musí být veřejný dluh nižší než 60 % HDP

Aby byl veřejný dluh nižší než 60 %, je jedna ze čtyř podmínek, aby Česko mohlo přijmout euro. Země, která chce přijmout euro, musí splnit maastrichtská kritéria. Čtyři hlavní kritéria pro vstup do měnové unie jsou:

* cenová stabilita (průměrná roční inflace nesmí překročit o více než 1,5 % průměrnou roční inflaci tří členských zemí s nejnižší inflací) * stabilita devizového kurzu (měnový kurz musí být zafixován alespoň 2 roky před vstupem do měnové unie) * konvergence dlouhodobých úrokových sazeb (nesmí přesahovat o více než 2 % průměr tří zemí s nejnižší úrokovou mírou) * výše hrubého veřejného dluhu nesmí překročit 60 % na HDP a deficit veřejného rozpočtu musí být menší než 3 % na HDP

Česko zatím tyto podmínky splňuje – veřejný dluh činí v současné době 28,1 % k HDP, deficit veřejného rozpočtu 1,4 % na HPD a úrokové sazby 4,5 % (max. 6,5 %).

Dluhy = hlavní problém maďarské ekonomiky

Při současné krizi ještě více vypluly na povrch nezdravé maďarské finance. Maďarský veřejný dluh je nejvyšší z východní Evropy a 16. nejvyšší na světě (73,8 % k HDP). Největším problémem však bylo vysoké tempo zadlužení. Problémy mají i Maďaři, kteří se zadlužili v eurech a při současném propadu forintu mají velké problémy se splátkami. Hluboké deficity maďarských rozpočtů (v průměru 9 % ročně) jsou velkou budoucí zátěží a důvodem, proč Maďarsko si pro platby úroků musí znovu půjčovat. Samozřejmě dochází k neustálému snižování ratingu. Maďarsko tak má čím dál dražší půjčky. Nezdravé finance zhoršují ekonomické postavení země a samozřejmě přináší i nižší životní úroveň pro občany.

Nejnižší veřejný dluh má Estonsko

Z členských zemí Evropské unie má nejnižší veřejný dluh Estonsko (3,8 % k HDP) a Lucembursko (7,2 % k HDP). Naopak nejvyšší veřejný dluh má Itálie (103,7 %) a Řecko (90,7 %) a v Belgii (80,80 %). Z vyspělých zemích je na tom nejhůře Japonsko (dokonce 170 % k HDP). Situace Japonska se však může díky finančním injekcím státu mírnící současnou krizi zhoršit až na 180 % k HDP. Ve všech třech evropských zemích byl veřejný dluh v minulých letech ještě vyšší. Dochází však k jeho postupnému snižování. Přísná finanční disciplína a sestavování přebytkových rozpočtů je nutností. V posledních letech sestavují přebytkové rozpočty především Belgie, Dánsko, Finsko, Švédsko, Irsko, Estonsko a Norsko. Cesty, jak sestavovat přebytkový rozpočet jsou dvě:

*snižovat státní výdaje

*zvyšovat stání příjmy (především zvyšováním daní)

Zadlužené země mají samozřejmě problém přilákat investory a při dalším výrazném zhoršování situace hrozí jejich hromadný odchod, který může domácí ekonomiku „potopit“.

Proč má být státní rozpočet vyrovnaný?

Státní dluhy vznikly deficitním financováním státních rozpočtů. V některých případech to má své opodstatnění. Z dlouhodobého hlediska nikoliv. Rozpočet si pravidelně sestavuje většina domácností a chce-li uskutečňovat své sny a plány a vyhnout se „exekuci“, musí rozpočet dodržovat a případné dluhy splácet. Výdaje domácností se musí odvíjet od jejich příjmů. Žít si nad poměry dlouhodobě nejde. U státu je to stejné, viz. současné problémy Maďarska.

Veřejný dluh ve vybraných zemích světa (v % k HDP)

Pořadí Země Veřejný dluh (v % k HDP)

1 Zimbabwe 241,20

2 Japonsko 170,40

3 Libanon 163,50

4 Jamajka 124,10

5 Singapur 113,70

6 Itálie 103,70

7 Seychely 92,60

8 Řecko 90,10

9 Súdán 86,10

10 Egypt 84,70

11 Bhútán 81,40

12 Belgie 80,80

13 Srí Lanka 78,00

14 Indie 78,00

15 Izrael 75,70

16 Maďarsko 73,80

17 Francie 67,00

18 Ghana 66,50

19 Portugalsko 64,20

20 Německo 62,60

21 Kanada 62,30

22 USA 60,80

24 Rakousko 58,80

34 Norsko 52,00

39 Kypr 49,00

42 Velká Británie 47,20

45 Švýcarsko 44,00

46 Nizozemí 43,00

49 Polsko 41,60

57 Španělsko 37,50

58 Turecko 37,10

60 Švédsko 36,50

62 Slovensko 35,00

67 Finsko 33,00

71 Irsko 31,50

75 Česko 29,40

85 Island 23,00

86 Nový Zéland 22,90

89 Slovinsko 22,00

91 Dánsko 21,80

96 Mexiko 20,30

99 Lotyšsko 17,00

100 Bulharsko 16,70

101 Čína 15,70

103 Austrálie 15,40

104 Hongkong 14,50

105 Rumunsko 14,10

111 Litva 11,90

117 Lucembursko 7,20

118 Rusko 6,80

124 Estonsko 3,80

Zdroj: Finanční noviny, ČTK, Finance.cz

ČTK