Virtuální svět Second Life
štítek Nakupování čtení na 3 minuty
Projekt Second Life byl spuštěn společností Linden Research, Inc. v roce 2003. Ač nešlo o svého druhu první počin, je to počin bezesporu nejúspěšnější – v Second Life si vytvořilo své paralelní Já bezmála 8 milionů lidí, kteří denně utrácí v přepočtu 30 milionů korun. Přitažlivost tohoto světa je v možnostech, které svým uživatelům nabízí – člověk se může jen tak nezávazně bavit, flirtovat, nakupovat, ale také nabízet své služby ostatním virtuálním obyvatelům a tím velmi slušně vydělávat, ne však virtuální peníze, ale ty skutečné. Důkazem toho, že ekonomika Second Lifu skutečně dobře funguje, je to, že tento svět má již od listopadu minulého roku prvního dolarového milionáře – Anshe Chung neboli Ailin Graef, jak zní její skutečné jméno.
Second Life je pro ty, co ho chtějí jen tak objevovat či bavit se, zadarmo; ale stejně jako v reálném životě ke skutečně plnohodnotnému životu je i tady potřeba střecha nad hlavou. Právo vlastnit pozemek však již zadarmo není, k tomu je zapotřebí zřídit si prémiové členství za měsíční poplatek 9,95 USD a navíc je potřeba ještě platit za velikost koupeného pozemku (ten nejmenší pozemek o rozloze 512 m² stojí měsíčně 5 dolarů). Na zvoleném pozemku si můžete dělat prakticky cokoli – pokud jste zdatní ve skriptování, tak si můžete postavit vlastní dům, pokud ne, tak si dům můžete koupit od lidí, kteří se „výrobou“ domů zabývají (autorská práva jakéhokoli produkty v Second Life jsou dokonce vymahatelná u skutečného soudu). Také všemožné doplňky si buď vytvoříte, nebo nakoupíte. Veškeré obchody se provádějí v tzv. Linden dolarech, tedy virtuálních penězích pojmenovaných podle tvůrce projektu. Tyto Linden dolary se ve směnárně LindenX dají směnit za skutečné peníze (nynější kurz je asi 270 Linden dolarů za 1 americký dolar) nebo naopak. Služby, které nabízí Second Life jsou skutečně různorodé – můžete své peníze utrácet za vše od již zmíněných doplňků, domů a pozemků přes vstupné na různé „společenské akce“ jako třeba koncerty, diskotéky či kina až k utrácení peněz za účast v nejrůznějších výukových kurzech nebo za právnickou poradnu. Na druhou stranu všechny tyto služby můžete nabízet dychtivým zájemcům a vydělat hezké peníze. Počet lidí, kteří se uživí jen díky tomu, že si vydržují své alter ego ve virtuálním světě stále roste. Například jen počet lidí, jejichž příjem v Second Life byl vyšší než 5 000 dolarů měsíčně (tedy asi 100 000 Kč), byl na začátku letošního roku 116, v červenci již takových šťastlivců bylo 145, což je nárůst o 25 %. Počet všech lidí jakkoli vydělávajících v Second Life byl v červenci již 45 367, zatímco v únoru „pouze“ 25 363. Je vidět, že možnosti tohoto virtuálního světa se teprve objevují, ale pokud tato čísla budou růst takovou rychlost jako dosud, tak Second Life může představovat vážnou konkurenci pro skutečný život. Takového obrovského počtu lidí si všimly i mnohé firmy, které si následně zařídili „pobočku“ ve virtuálním světě. Tak při svých toulkách ulicemi virtuálních měst, můžete narazit například na IBM, Dell, Vodafone, Nike, Microsoft, Ford a mnoho dalších. Tyto pobočky mají samozřejmě své zaměstnance a prodávají své ať virtuální či reálné produkty. Dokonce některé z nich již uskutečňují i pracovní pohovory v Second Life; je to způsob jak hledat inovativní zaměstnance. K tomu všemu existují virtuální pracovní agentury nabízející jakoukoli práci v Second Life. Tvůrce nezamýšlel vytvořit další online počítačovou hru, jichž jsou mraky, ale alternativu k životu. Avšak na druhou stranu to je právě fakt, který mnohé lidi od „hraní“ toho projektu odradí, protože si raději zahrají ve svém volném čase normální hru se vším všudy, než by se bezcílně potloukal po virtuálním světě. A taky přece ten, kdo se chce jít bavit s přáteli do klubu, vždy raději půjde do klubu, než by usedl k obrazovce. Avšak směr jakým se tento druh zábavy bude ubírat, je zatím jen ve hvězdách.
