Učňovské obory na ústupu
štítek Zaměstnání čtení na 3 minuty
Člověk si řekne, že v dnešní době, kdy se všemožné podniky předhánějí ve svých nabídkách zákazníkům a kdy lze díky internetu získat o podnicích různorodé informace a reference, není nikterak obtížné nalézt a zajistit si služby řemeslníka. Na první pohled jednoduchá situace, která ve skutečnosti může přerůst ve složitý problém.
Není výjimečnou situací, kdy schopnost nalézt kvalitního řemeslníka se stává skutečným uměním, což určitě potvrdí každý, kdo takový problém někdy řešil. Opravdových a prověřených řemeslníků je čím dál tím méně, a pokud už na nějakého narazíte, je jeho diář zaplněný na dlouhou dobu dopředu.
V čem hledat příčinu tohoto stavu? Odpověď se zdá být jasná – nezájem studentů nastoupit po základní škole na některý z nabízených učňovských oborů. Při svém výběru se raději rozhodnou pro nějakou střední školu s maturitou či pro gymnázium. Ztrácí zájem pracovat jako truhláři, zámečníci, zlatníci a mají k tomu hned několik důvodů. Žijeme ve společnosti, která osobnost člověka často hodnotí podle povolání, které vykonává. A právě tyto profese, při kterých člověk pracuje „rukama“, ztrácí na prestiži. Studenti si také často myslí, že pokud by se rozhodli pro učiliště, nebudou se v budoucnu schopni uživit a dosáhnout na takový plat, jaký jim přinese vyšší vzdělání. Je však pravdou, že opravdu šikovní řemeslníci si na nedostatek klientů a práce nemohou stěžovat. A tím mají zajištěny i dostatečné příjmy. Jakmile prokážou svoji zručnost, pracovitost a spolehlivost, zakázky se jen hrnou. Lidé jsou totiž za kvalitně odvedenou práci ochotni zaplatit.
Dalším důvodem, který bývá zmiňován, je nedostatek odborných učilišť. Tuto příčinu je však nutno upřesnit. Nejedná se o nedostatek odborných učilišť, těch je možné v rámci všech regionů České republiky nalézt dost. Problémem je nedostatek kvalitních učilišť, která by spolupracovala s danými podniky, ve kterých by studenti mohli získávat zkušenosti tak, jak je to běžné v zahraničí. Existují nějaké výjimky, které je třeba zmínit. Jedná se například o učiliště, které si zřídila Škoda Auto, a.s. v Mladé Boleslavi. Taková řešení, která v jiných státech nejsou ničím zvláštním, jsou výhodné jak pro studenty, tak pro podniky, které se učňovské praxi věnují. Nejenže tak mohou založit snadněji vzájemnou spolupráci, ale výhody, které takto získají, se týkají i daňového zvýhodnění.
Tím, že se na učiliště hlásí rok od roku méně zájemců, dochází často ke spojování a uzavírání jednotlivých oborů, zastarávání školního vybavení atd. To pak zhoršující se situaci jen umocňuje. Je ovšem potřeba podívat se i dopředu, kam tato situace může vést. Tím, že bude naše hospodářství disponovat nedostatkem pracovních sil v těchto oborech, bude pro podniky nutným a nejjednodušším řešením zaměstnání pracovníků ze zahraničí. Pokud se jedná a větší průmyslové podniky, může nedostatek potřebných pracovníků vést až k jejich zániku a jejich nahrazení zahraničními investory. Bylo by žádoucí snažit nastolit nový systém, který by přilákal studenty do odborných učilišť. Jako vhodné se zdá být řešení propojení školského systému s činnostmi podniků, které by pro studenty pořádaly speciální exkurze a praxe. Jako vhodný motivační nástroj se považuje i postupné zaměstnávání studentů v podniku, kdy ještě jako studentům podniky vyplácejí nižší mzdy. Pro studenty by tato zvolená alternativa byla atraktivní z toho důvodu, že by jim byla po ukončení studia zajištěna stabilní pracovní pozice.
