Karlova univerzita a její velké jubileum 660 let od vzniku
čtení na 2 minuty
Pražská Karlova Univerzita slaví své velké jubileum. Letos již uplynulo celých 660 let od dob jejího založení, o které se zasadil Karel IV. dne 7. dubna 1348. V tomto roce vydal listinu, která zakládala pražské vysoké učení. Stala se tak první univerzitou ve střední Evropě.
Karlova univerzita byla založena jako první na sever od Alp a na východ od Paříže. Jejím vzorem byla univerzita v Bologni a v Paříži, a v krátkém čase dosáhla mezinárodního věhlasu. Na počátku měla čtyři fakulty. Fakultu teologickou, svobodných umění, právnickou a medicínskou. V roce 1882 byla univerzita rozdělena na českou a německou. Celým jménem se jmenovala Karlo-Ferdinandova univerzita. Obě univerzity dosáhly na přelomu 19. a 20. století vysoké vědecké úrovně. Důkazem jejich významnosti je například A****lbert Einstein, který byl profesorem na německé části. V části české byl významný profesor a pozdější československý prezident Tomáš G. Masaryk. Po vzniku samostatné Československé republiky se dočkala opět svého původního názvu Karlova univerzita.
Karlova univerzita byla vždy významnou vysokou školou a ani nyní neztrácí na své dobré pověsti. Nutno zdůraznit, že velký rozvoj Karlovy univerzity nastal hlavně po roce 1989. Po pádu komunismu se univerzita postavila do čela reformy vysokého školství. Revoluce se podepsala nejen na počtu studentů, který se od revoluce více než zdvojnásobil. Dále se také revoluce podepsala hlavně na náročnosti studia, která se zvýšila.
Zvýšila se nejen náročnost, ale i kvalita studia. Rektor UK profesor Václav Hampl říká: „Věda byla tehdy vyhnána z univerzit, což je nesmyslné, protože vědecká práce je tím, co dělá univerzitu univerzitou,“ v současné době je podle něj univerzita zodpovědná za celou jednu třetinu vědecké činnosti.** V dnešní době má Karlova univerzita fakult sedmnáct. Čtrnáct jich sídlí v Praze, jedna v Plzni a dvě v Hradci. Počet studentů je kolem 48 000, kteří si vybírají z více než 600 oborů a téměř 300 studijních programů.** Mezi plány do budoucna patří zejména zavádění nových atraktivnějších forem studia, větší efektivitu výzkumu, snižování byrokratické zátěže a lepší využívání informačních systémů. Univerzita chce také více posilovat své postavení ve světě.
Rozpočet univerzity činil v roce 2006 téměř 7 mld. Kč, z toho téměř 2 mld. jsou vlastní příjmy. Mezi vlastní příjmy lze zahrnout služby, které univerzita nabízí. Je to například ubytování, stravování, vydavatelská činnosti a činnost knihovny. Také v oblasti vědy a výzkumu zaujímá Karlova univerzita velmi významné místo nejen v rámci naší republiky.** Na produkci mezinárodního hodnocení, zejména oblasti přírodovědecké a medicínské se UK podílí na 30 % z celé produkce ČR.** V mezinárodním žebříčku (Shanghai University, Times HE Suplement), které ovšem silně preferují přírodní a lékařské vědy, a anglicky mluvící země, se umísťuje jako jediná v ČR a jedna ze tří ve východní Evropě v pořadí okolo 250. místa. Tento výsledek ve světovém žebříčku vůbec není špatný a můžeme být na něj právem pyšní.
