Který vysokoškolský titul přinese nejvyšší plat?
štítky Osobní finance Studium Zaměstnání čtení na 4 minuty
Ještě na sklonku osmdesátých let byl plat vysokoškoláka pouze o 12 % vyšší než plat středoškoláka s maturitou a výdělek maturanta byl pouze o 3 % vyšší než výdělek pouze vyučeného středoškoláka. Samozřejmě se tato situace začala v devadesátých letech rychle měnit. Dnes je výdělek absolventů vysokých škol o 68 % vyšší než výdělek absolventů středních škol zakončených maturitou a ten o 31 % převyšuje plat vyučených dělníků.
V současnosti se průměrný výdělek vysokoškoláka pohybuje okolo 220 Kč/hod, avšak konkrétní suma závisí samozřejmě také na regionu a hlavně na zvoleném oboru, takže nejvíce vydělávají pražští vysokoškoláci, a to až 294 Kč/hod, což je o 50 % více, než vydělávají vysokoškoláci na Vysočině. Také výdělky maturantů jsou odvislé od regionů – nejvyšší platy jsou v Praze (151 Kč/hod) a nejnižší ve Zlíně (111 Kč/hod). Pokud se podíváme na jednotlivé obory, tak nejvyšší platy mají zaměstnanci v oboru peněžnictví a pojišťovnictví (362 Kč/hod), poměrně vysoký plat je také v odvětvích energetiky (298 Kč/hod) a dobývání surovin (295 Kč/hod), naopak nejnižší platy mají zaměstnanci v lesnictví (167 Kč/hod) a zaměstnanci ve školství (151 Kč/hod), což působí trochu paradoxně, neboť učitelé mají na starosti právě výchovu budoucích nadějí a taková zodpovědnost by asi měla být více oceňována.
Pro srovnání se můžeme podívat např. na situaci ve Spojených státech. Nedávno NACE (National Association of Colleges and Employers) uveřejnila výsledky průzkumu, kde porovnávala nástupní platy jednotlivých oborů. Tady si nejlépe vedli chemičtí inženýři, kteří si vydělají za hodinu 59,361 dolarů; těsně za nimi se objevili počítačoví odborníci (56,201 dolarů/hod) ; ekonomové mají nástupní plat ve Spojených státech v průměru 48,483 dolarů/hod; až úplně na konci tabulky se objevují čerství humanitní vědci – politologové (34,590 dolarů/hod), anglisti (32,553 dolarů/hod), psychologové (31,631 dolarů/hod) a další, ale přilepšili až o 5 % oproti minulému roku.
V následující tabulce můžete pozorovat závislost výše průměrného měsíčního výdělku a dosaženého vzdělání podle údajů ČSÚ.
Odvětví | Mzda průměr | Základní vzdělání | Střední bez maturity | Střední s maturitou | Vyšší odborné | Vysoko-školské |
---|---|---|---|---|---|---|
Zemědělství, lesnictví, rybolov | 18 160 | 13 909 | 15 792 | 20 333 | 21 695 | 30 818 |
Těžba nerostných surovin | 27 541 | 23 915 | 25 145 | 29 194 | 38 889 | 54 993 |
Zpracovatelský průmysl | 22 474 | 16 579 | 19 399 | 23 845 | 28 333 | 46 608 |
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody | 29 112 | 18 268 | 22 348 | 28 054 | 33 935 | 51 481 |
Průmysl celkem | 23 188 | 17 133 | 19 899 | 24 477 | 28 962 | 47 542 |
Stavebnictví | 27 908 | 19 229 | 21 181 | 29 562 | 29 197 | 55 691 |
Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost | 19 776 | 13 219 | 15 445 | 21 833 | 29 166 | 60 483 |
Ubytování a stravování | 16 447 | 11 389 | 13 915 | 20 841 | 23 018 | 45 901 |
Doprava, skladování a spoje | 23 739 | 17 848 | 19 557 | 24 844 | 31 033 | 51 041 |
Finanční zprostředkování | 41 417 | 24 325 | 26 404 | 31 115 | 36 061 | 65 731 |
Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti | 23 034 | 11 680 | 13 731 | 22 623 | 29 690 | 43 950 |
Veřejná správa a obrana; povinné soc. zabezp. | 24 863 | 12 955 | 17 626 | 23 799 | 28 314 | 32 327 |
Vzdělávání | 22 345 | 10 743 | 12 620 | 19 376 | 22 506 | 28 186 |
Zdravotnictví a soc. péče; veterinární činnosti | 21 157 | 12 529 | 14 238 | 20 351 | 21 343 | 39 296 |
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby | 21 057 | 14 414 | 17 258 | 21 164 | 21 370 | 31 648 |