Kouření, alkohol, sex a peníze kolem nich

čtení na 3 minuty

foto: Dům financí

Obvykle je člověk zvyklý pečlivě zvažovat jakýkoli výdaj, avšak přijde-li řeč na naše požitky je ochoten utratit často nepředstavitelné sumy. Naše požitky, libosti a potažmo i neřesti jsou tím, co mnohdy činí náš svět šťastným, a proto jsou mnozí ochotni pracovat a vydělávat jen v očekávání dostatečné hladiny uspokojení. Ale často se z obyčejného požitku, může stát nepříjemný zlozvyk a z toho důvody je potřeba ve sféře slasti dbát kromobyčejné opatrnosti. V tomto článku bude řeč o alkoholu, kouření a sexu a o penězích, které se kolem nich točí.

Z údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) vyplývá, že v České republice kouří takřka 40 % populace (což je víceméně evropský průměr) ; na celém světě je pak více než 1 miliarda kuřáků (29 % dospělé světové populace) a tito kuřáci denně utratí za kouření v přepočtu 16 miliard korun. Nelze se proto divit astronomickým ziskům tabákových společností – například Altria Group (dříve známá pod jménem Philip Morris Companies Inc.) má roční zisk ve výši 101 miliard dolarů a aby si tak vysoký příjem udržela, vydává ročně na reklamu až dvacet miliard dolarů. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že kouření je udávané jako pátá nejčastější příčina smrti a navíc kouření není jen osobní neřestí, neboť již dávno byly prokázány hrozby pasivního kouření. Tato vysoká rizikovost pro zdraví kuřáka i pro jeho okolí stojí za moderní démonizací kouření. Pokud se ale na tento tabákový problém podíváme čistě ekonomicky, tak kouření je pro stát koneckonců výhodné, neboť všechny zdravotní výdaje na kuřáky, které leží na bedrech daňových poplatníků, jsou v ČR odhadovány přibližně na 26 miliard korun, avšak příjem na daních z prodeje cigaret, ale i z obratu tabákových společností, je odhadován na 37 miliard. Daň z tabákových výrobků je tedy důležitou položkou každého státního rozpočtu a tabáková lobby má nepopiratelný vliv, takže se neočekává žádná drastická změna situace, jen další zdražování a omezení míst kouření.

Pokud jde o alkohol, tak my Češi jsme světovými rekordmany – v množství vypitého čistého alkoholu na hlavu jsme na třetím místě na světě se 16,21 litry za rok (za Lucemburskem s 17,54 litry a Ugandou s 19,47 litry) a co se piva týče, jsme neporazitelnými rekordmany s 156,9 litry piva ročně na osobu (druzí jsou Irové se 131,1 litry a třetí Němci s 115,8 litry). Ale ani alkohol, pokud se pije nestřídmě, není bez zdravotních rizik a peníze vydané na léčbu zdravotních problémů (a i na jiné věci) nejsou zanedbatelné – například ve Velké Británii se ročně vydá až 15 miliard liber nebo v Irsku 2,5 miliardy eur. Samozřejmě ani tyto výdaje nepřevyšují zisk, který stát má díky prodeji alkoholu. Společnosti, zabývající se distribucí alkoholu, mají také velké příjmy, ale ty skutečně blednou ve srovnání s tabákovými společnostmi – největší z nich Diageo (např. Guinness, Johnie Walker, Smirnoff či Baileys) vykazuje roční zisk ve výši cca 7,26 miliard dolarů. Alkohol je v naší kultuře hluboce zakořeněn, a proto se bojuje spíše s alkoholismem nikoli však se samotným pitím (pro zajímavost – zpráva WHO z roku 2004 udává, že v ČR je 14,6 % abstinentů; největší počet abstinentů má Egypt – 99,5 % a nejméně Lucembursko – 2,5 %).

S pádem cenzury a předsudků se začalo také otevřeně hovořit o sexu. Spousta lidí si to uvědomila včas a nepromarnila svou příležitost. Tak například zisk Playboy Enterprises, Inc. byl v roce 2005 338,15 miliard dolarů (udává se, že Playboy platí modelce za první fotosek až 440 000 Kč, ale tento údaj je pravdivý spíše pro zahraničí). Sexuální služby vyjdou v naší zemi průměrně na 3000 Kč na hodinu, samozřejmě cena na ulici (ta někdy začíná i na 300 korunách na hodinu) a v luxusním klubu je podstatně odlišná. Statistici odhadují, že v ČR je zhruba 800 erotických klubů, kde pracuje na 6000 žen, v privátních bytech pracuje okolo 2600 žen a na ulici je kolem 700 prostitutek. Příjmy prostitutek nepodléhají dani, a proto patří k tzv. „černé ekonomice“, dokonce příjmy z prostituce patří v rámci nelegální ekonomiky k těm nejvyšším, odhaduje se, že se pohybují okolo 0,2 HDP ročně.

Jakub Šenovský

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí