Mýtné – lepší cesty?
čtení na 2 minuty
Řidiči automobilů, kteří využívají dálnice dvakrát do týdne, někteří pouze dvakrát do měsíce, musí do svého cíle dojet jak s náklady na benzín, tak s náklady na dálniční známku. Je to však spravedlivé, když o několik tisíc kilogramů těžší naložená vozidla ničí silnice mnohonásobně více svojí každodenní přítomností? Pojďme se na tento problém společně podívat…
Mýtné, neboli poplatek, který se vybírá za používání pozemní komunikace – dálnice, silnice, tunelu či mostu, se v první fázi v naší republice začalo vybírat od 1. ledna 2007 a vztahuje se na 970 km dálnic a silnic pro motorová vozidla. Když mluvíme o mýtném v dnešní době, musíme zdůraznit, že jde o „elektronické“ mýtné, neboť mýtné bylo vybíráno v minulosti manuálně a to v tzv. mýtných stanicích. To bylo časově neefektivní a finančně náročné.
Každé vozidlo s celkovou hmotností nad 12 tun (v ČR i autobus) musí být vybaveno palubní jednotkou, která je sledována buď pomocí mikrovlnného systému (tzv. mýtných bran), nebo satelitního systému, který se nachází pouze v Německu. Elektronické mýtné může být kombinované i s poplatky – dálniční známka, silniční daň. Sazby se pohybují od 4,05 do 7,80 Kč/km v závislosti na ekologické kategorii vozidla, počtu náprav a denní době.
Výběrové řízení na vybudování a provozování systému zajímalo čtyři společnosti: Mytia, Autostrade, Kapsch, A-Way + AŽD. Ministerstvo se nakonec dohodlo s firmou Kapsch, že plány uskuteční asi za 22 miliard.
Ve druhé fázi, od 1. ledna 2008 (existují dohady o polovině roku 2007) se tento systém má rozšířit na 1000 km silnic první třídy. Průměrná sazba by měla být kolem 1,90 koruny na kilometr.
Jak už jsem v úvodu naznačila, nekvalitní silnice v ČR jsou způsobeny převážně nákladními automobily a tento důvod vedl naši vládu k zavedení mýtného. Tento plán zdá se být pro nás, jako nezúčastněné občany s motorovými vozidly, zprvu velice přínosný. Avšak pohlédneme-li na celou věc ze strany platících osob, musíme se ekonomicky zamyslet a zjistíme, že se náklady na výrobu a převoz produktů zvyšují. Tím pádem obchodníci musí zvýšit cenu vyrobeného zboží a náklady tak opět zaplatí koneční spotřebitelé.
Ať už byl záměr zavedení mýtného jakýkoliv, cesta ke zlepšení jízdy na pozemních komunikacích má správný směr, ale peníze na ně půjdou opět z našich kapes. Smutné je na tom však to, že se to týká jak občanů s vlastním automobilem, tak i občanů bez něj.
