Protekcionismus
štítek Studium čtení na 2 minuty | přečteno 5×
Termín protekcionismus je odvozen z anglického „to protect“ a v českém překladu znamená ochranářství. Historicky je vznik protekcionismu spojen s merkantilisty, kdy se v období šestnáctého až osmnáctého století stal teoretickým základem jejich učení. Tato teorie považuje kladnou obchodní bilanci, kdy do země přitékají peníze, za příznivou a zápornou obchodní bilanci za nepříznivou.
Jako takový představuje protekcionismus druh hospodářské politiky určité země, která se zaměřuje především na ochranu a podporu vlastní národní ekonomiky, a to zvláště na rozvoj průmyslové a zemědělské výroby. K realizaci takové ochrany dochází za pomoci různých obchodně politických opatření, která mají za úkol uchránit vnitřní trh dané země před konkurencí ze zahraničí, tedy před přílišným dovozem zahraničního zboží a naopak mají podpořit vývoz domácí produkce tím, že vývozcům poskytují zvláštní výhody. Protekcionismus by mohl být charakterizován jako politika usměrňování exportu a importu. Nejčastěji používanými nástroji jsou dovozní cla, kvóty a netarifní opatření, zpravidla technické překážky, které podmiňují uskutečnění směny splněním určitých podmínek vztahujících se k výrobku, popřípadě i k výrobci. Naopak k podpoře vývozu ze země se užívá vývozních subvencí a prémií, státních úvěrů a záruk. Cla mohou být chápána jako specifická daň, která bezprostředně zvyšuje cenu dovážených statků. Kromě svých účinků na mezinárodní obchod představují cla také rozpočtový příjem. Netarifní opatření znamenají přímé omezení dovážených statků ze zahraničí ve formě množstevních dovozních kvót. Kvóty mají účinky podobné clům. Na rozdíl od cel ale nevytvářejí příjem do státního rozpočtu. Hlavními cíli protekcionismu jsou především podpora domácí výroby, která má v zemi udržet pracovní místa a vysokou zaměstnanost. Zaměřuje se také na strukturální problémy určitého národního hospodářství. Příčinnou takových strukturálních problémů může příliš úzká specializace daného národního hospodářství a z ní plynoucí obava z možné zranitelnosti při výkyvech zahraniční poptávky. Tím, že se zavedou cla, lze do jisté míry vytvořit prostředí pro vznik a rozvoj určitého odvětví v dané ekonomice, které by jinak mohlo být ohroženo, navíc lze aplikací ochranného cla na odvětví, které ztrácí komparativní výhodu a prochází úpadkem, jeho pozici posílit. Dalším důvodem, proč bývají cla uvalována na určitá odvětví, je ochrana a udržení národní tradice výroby. Jaké jsou důsledky protekcionismu? Ačkoliv je udržována vyšší zaměstnanost a produkce v dané zemi, je tomu dosahováno na úkor zahraničních ekonomik. Proto mají protekcionistická opatření na zaměstnanost krátkodobý účinek. Po určité době nastane tlak a dojde k jejich zrušení nebo k odvetným opatřením ostatních zemí. Dlouhodobý účinek na zaměstnanost tak může být zcela opačný, jelikož po zavedení odvetných cel dochází k poklesu exportu a zaměstnanosti. Protekcionismus jen krátkodobě udrží zaměstnanost a stabilizuje produkt Z hlediska celosvětového produktu omezuje prosazování mechanismu komparativní výhody a tudíž i maximalizaci celosvětového produktu. Protekcionismus znemožňuje volný obchod a zvýhodňuje jen některé země.
