Nárůst průměrné mzdy
štítky Osobní finance Zaměstnání čtení na 2 minuty
Podle zpráv českého statistického úřadu došlo i v posledním čtvrtletí roku 2007 k nárůstu průměrné mzdy z 21 470 korun za třetí čtvrtletí na 21 692 korun ve čtvrtletí posledním. Tato víceméně pozitivní zpráva ovšem většinu lidí spíše znepokojuje.
Dvě třetiny obyvatel naší republiky totiž takové mzdy nedosahují. Navíc růst reálné mzdy nebyl vlivem rostoucí inflace tak markantní, jak by se mohlo na první pohled zdát. Meziroční růst mzdy o 7,3 procent pak po odečtení inflace klesl na 4,4 procenta.
V čem je tedy problém? Dalo by se předpokládat, že průměrná mzda bude pro zaměstnance snadno dosažitelná. Odezvy lidí však nasvědčují spíše faktu, že tomu tak zdaleka není. Důvodem takového rozporu se zdá být způsob výpočtu průměrné mzdy, která se určuje jako prostý aritmetický průměr nasbíraných hodnot. V takovém případě však stačí, aby se pouze malé procento zaměstnanců svou mzdou výrazně odlišovalo od ostatních a ihned dojde ke zkreslení představy o výši průměrně dosahované mzdy. Přestože jde o matematicky exaktní postup, je třeba si uvědomit, že dochází k vyjádření průměrné mzdy a ne k vyjádření mzdy průměrného zaměstnance. Pro takové hodnocení by bylo vhodnější použít jinou matematickou veličinu, a to medián.
Medián, jako vyjádřená střední hodnota, ukazuje mzdu průměrného zaměstnance. Dokáže nám určit hodnotu, nad níž leží stejný počet hodnot jako pod ní. Matematicky jde také o korektní metodu, která má navíc tu výhodu, že výstižněji vyjadřuje obvyklou mzdovou realitu. Můžeme říci, že čím více se od sebe výše jednotlivých mezd liší, tím více se průměrná mzda odchyluje od mediánu. V České republice se pro vyjádření mzdových poměrů používá převážně ukazatel průměrné mzdy. Ta se mnohým může zdát nedosažitelná, a právě proto je třeba si uvědomit, že průměrná mzda neznamená mzdu poloviny lidí naší republiky, ale že více než dvě třetiny pracujících pobírají mzdu nižší. Při porovnávání vlastního výdělku s hodnotou průměrné mzdy tak není třeba věšet hlavu.
Dále je třeba vzít také v úvahu odlišnou hodnotu průměrné mzdy v závislosti na kraji, ve kterém je práce vykonávána. Na danou průměrnou mzdu dosahují nebo ji přesahují převážně pracující v Praze. Je to logické. Nejvyšší mzdy jsou nabízeny tam, kde sídlí centrály podniků a tam, kde se nacházejí ústřední orgány státu. Právě v Praze pracují ředitelé velkých podniků, ministři, poslanci a další lidé s nadprůměrnými mzdami, kteří tak zvyšují výši průměrné mzdy. Průměrná hrubá měsíční mzda obyvatel hlavního města Prahy je 26 261 korun. Všeobecně se ve velkých městech nachází více vysoce vzdělaných lidí, kteří taktéž dosahují v průměru vyšší mzdy než lidé s nižším vzděláním. Na druhou stranu si život ve velkoměstech vyžaduje vyšší životní náklady, vyšší nájmy, či náklady na dopravu. Naopak nejnižší průměrných mezd se podle statistik dostává zaměstnancům v kraji Karlovarském a Zlínském, kde se průměrné výdělky pohybují okolo 18 000 korun.
