Zaměstnání v důchodovém věku, tzv. přesluhování, práce na procenta
štítky Penze Pojištění Právo čtení na 4 minuty
Článek si klade za cíl seznámit čtenáře s možností práce v důchodovém věku, její výhodností a tím, na co je třeba si dát pozor. Práci v důchodovém věku (tzv. přesluhování nebo práce na procenta) využijí ti, kteří nechtějí opustit svoje zaměstnání a mají již možnost pobírat řádný starobní důchod.
Je již vcelku známou věcí, že pokud Vám vznikne (či vznikl) nárok na řádný starobní důchod a nechcete opustit své současné zaměstnání, nic Vám nebrání v pobírání důchodu. Tato úprava se použije od 1.1.2010, alespoň pokud jde o pracovní poměry uzavřené na dobu neurčitou (u samostatné výdělečné činnosti a pracovních poměrů omezených na max. 1 rok tomu tak bylo i dříve). Pokud o starobní důchod nepožádáte a budete pokračovat ve výkonu výdělečné činnosti i po vzniku nároku na řádný důchod, bude se Vám za takto odpracovanou dobu důchod rychleji navyšovat.
Související
Jak se důchod navyšuje
Při trvání zaměstnání po vzniku nároku na řádný starobní důchod („přesluhování“) si můžete zvolit mezi třemi možnostmi:
● zda si ponecháte výplatu důchodu a důchod se Vám bude navyšovat o 0,4% z výpočtového základu za každých odpracovaných 360 dnů, nebo
● zda si ponecháte výplatu poloviny důchodu a bude se Vám navyšovat o 1,5% z výpočtového základu za každých 180 dnů, anebo
● zda o přiznání důchodu nepožádáte a důchod se Vám bude navyšovat o 1,5% z výpočtového základu za každých odpracovaných 90 dnů.
Za odpracovanou dobu se ale pro účely zvýšení procentní výměry důchodu nepovažuje doba neplaceného volna, doba neomluvené nepřítomnosti v práci a doba dočasné pracovní neschopnosti nebo pobírání dávek nemocenského pojištění. Při kalkulaci dob pojištění je zvláště třeba mít na zřeteli dobu dočasné pracovní neschopnosti, která je nejčastějším případem doby, která se do doby pojištění získané po vzniku nároku na nekrácený starobní důchod nepočítá. Pokud se některá z těchto dob při přesluhování objeví, je třeba k dosažení potřebného počtu dnů pro zvýšení důchodu setrvat v zaměstnání o odpovídající počet dnů déle.
Starobní důchod se výkonem výdělečné činnosti po vzniku nároku na řádný starobní důchod sice může navyšovat, ale tím, že jej nepobíráte, přicházíte každý měsíc o jeho výplatu. Při pozdějším přiznání důchodu sice můžete získat vyšší důchod, ale nějakou dobu potrvá, než Vám navýšení „zaplatí“ důchody, které nebyly vypláceny. Tato doba návratnosti se může lišit v závislosti na konkrétních okolnostech. Zpravidla je třeba provést výpočet důchodů k několika datům a porovnání výhodnosti různých variant.
Do výhodnosti přesluhování vstupují ještě další proměnné, které je třeba vzít v úvahu, jednou z nich je např. ukončený rok pojištění nebo vliv tzv. malé důchodové reformy.
Ukončený rok pojištění
Další klíčovou okolností pro posouzení výhodnosti přesluhování je získaná doba pojištění do data vzniku nároku na řádný starobní důchod. Zákon o důchodovém pojištění totiž umožňuje přičtení doby pojištění získané po vzniku nároku k době pojištění získané před vznikem nároku, je-li to pro Vás výhodné. To se stane tehdy, když ke dni vzniku nároku na důchod získáte například 42 let a 340 dní doby pojištění. Pak 25 dní z doby přesluhování se „využije“ k ukončení 43. roku pojištění, a to je skoro vždy výhodné. Jenom je třeba mít spočítanou dobu pojištění přesně, abyste podle toho nastavili dobu dalšího přesluhování. Za 90 dní doby přesluhování (bez výplaty důchodu) se Váš důchod navýší stejně jako za ukončený rok pojištění, je tedy jasné, že pokud Vám k ukončení roku pojištění chybí více než 90 dní, tak se tato možnost s výhodou nevyužije.
Výhodnost přesluhování za účelem získání dalšího roku doby pojištění závisí na počtu dnů, které k ukončení roku chybí. Pokud Vám chybí pouze několik dní, nevyužít přesluhování je velkou chybou. V naší praxi se setkáváme s případy, kdy k získání dalšího roku doby pojištění chybí i méně než týden. U běžného důchodu ve výši 10 000 Kč měsíčně by sice odklad jeho přiznání o týden znamenal ztrátu přibližně 2 300 Kč, avšak získáním dalšího roku doby pojištění obvykle důchod naroste o částku okolo 200 Kč měsíčně. Toto navýšení ušlých 2 300 Kč vynahradí dříve než během jednoho roku pobírání vyššího důchodu. Pokud budete o 200 Kč vyšší důchod pobírat celkem 20 let, přijdete si na částku okolo 48 000 Kč. To je nástin možné situace u důchodu běžné výše. U vyššího důchodu bývá samozřejmě částka, která by mohla být vyplacena, vyšší.
Vliv tzv. malé důchodové reformy
Na přelomu roku se navíc uskuteční další fáze tzv. malé důchodové reformy. Poslední vliv se projeví na přelomu roku 2014/2015. Zjednodušeně platí, že lidé s vyšším osobním vyměřovacím základem (přepočítanou průměrnou mzdou) dostanou přidáno, lidem s průměrným osobním vyměřovacím základem bude mírně ubráno. Tento vliv je zejména citelný pro lidi s vyšším příjmem, díky němu se může přesluhování daleko více vyplatit při odkladu přiznání důchodu na počátek nového roku.
Žádost o důchod zpětně
Pokud již nějakou dobu přesluhujete a rozhodujete se, kdy o důchod požádat, můžete tak učinit i k dřívějšímu datu. O vyplacení důchodu můžete žádat maximálně za 5 let zpětně. Uplynutím 5 let nárok na výplatu důchodu zaniká.
Zpětná žádost o důchod se také může využít v těch případech, kdy není zcela jasná výhodnost přesluhování a je třeba vyčkat např. na stanovení parametrů, které se použijí pro výpočet důchodu v dalším roce. Pokud požádáte o důchod zpětně, dostanete vyplacené všechny důchody, které Vám náležely. Nevýhodou zpětné žádosti je, že za dobu, kdy jste mohli mít prostředky z důchodu k dispozici, se Vám peníze nijak nezhodnotily.
Článek sepsal Mgr. Kohoutek & Mgr. Bednář, profesionální poradenství v důchodové problematice: www.odchod-do-duchodu.cz.
