Co si o trhu zlata myslí Čína?
štítky Investice Stalo se čtení na 4 minuty
Koho ze západních investorů někdy zajímalo, co si průměrný čínský investor myslí o západním pohledu na zlato? Světový trh se zlatem je zaplavován měsíc po měsíci statistikami, že prodeje zlata v Číně opět dosáhly rekordních výšin, ale jaký je čínský pohled na západní investiční chování?
Nicméně pokusme se pohlédnout na celý zlatý trh z jiné perspektivy. Následující graf ukazuje nakupované množství zlata jednotlivými státy v poměru k jejich HDP.
Související
Má se za to, že většina nákupů zlata v Hong Kongu končí v Číně, tudíž lze u Číny zdvojnásobit údaj v grafu. Ale i kdyby to nebyla pravda a příspěvek Hong Kongu by byl nulový, tak poptávka po zlatě a výrobcích ze zlata vztažená k hrubému domácímu produktu, je stále zhruba 35 krát větší než poptávka v USA.
Rozdíly v tom, jakým způsobem oba národy nakupují zlato jsou zarážející:
- V Číně si můžete zlato koupit přímo v bance. V USA se na vás v bance budou tázavě dívat.
- Fyzické zlato si v Číně můžete objednat na poště. Zkuste říct pošťákovi v USA, aby vám přivezl zlatý prut.
- Zlaté a stříbrné mince si můžete koupit přímo v mincovně. V USA jste nuceni použít služeb nezávislého zprostředkovatele.
- V každém roce přichází na trh mince s novým vzhledem. V roce draka, jsou na mincích zobrazování draci. Nicméně stále můžete nakupovat mince se zobrazením roku králíka z minulého roku, nebo můžete nakupovat mince se zobrazením hada, jehož rok nastane v roce příštím. V USA máte na výběr ze dvou mincí – Eagle a Buffalo, která přišla na trh v roce 2006.
Někdo by mohl namítnout, že se jde jen o kulturní rozdíly v pohledu na zlato. To je samozřejmě pravda, ale dokonce i v Indii, kde je zlato kulturně mnohem odlišnějším kulturním fenoménem jde hlavně o uchovávání hodnoty. Ani v Indii s kulturou zlatých šperků a klenotů nejde jen o zkrášlování a ozdoby, ale jde hlavně o uchování hodnoty. Je to finanční zajištění v příjemné podobě. Zlato je zde považováno za zajištění, bez ohledu na to, v jaké formě se nachází. Není to investice, která má v budoucnosti přinést nějaký zisk, jde o něco mnohem důležitějšího.
Všechny rozdíly v chápání zlata se nedají svést pouze na kulturní rozdíly.
Možná neuniklo vaší pozornosti, že vládní činitelé v Pekingu nabádají obyvatelstvo, aby nakupovalo zlato a stříbro. To by vypadalo divně, pokud by prezident, nebo členové Kongresu v USA nabádali obyvatele ke koupi drahých kovů, ačkoli v Utahu se takové nesmělé pokusy objevily.
Vysílání čínské televize a rádia, stejně jako reklamy v novinách nabádají obyvatele, aby zajistili své úspory nákupem zlata a stříbra. Obyvatelé by měli „nejméně 5 % svých úspor“ investovat do zlata a drahých kovů. V USA uvidíte reklamu na nákup zlata od lokálního dealera, maximálně na kabelovce. Dovedete si představit, že by Bernanke kupříkladu vystoupil v Superstar a nabádal k nákupu zlatých mincí?
Politici nám tvrdí, že ve zlatě o nic nejde a hlavní ekonomický proud tvrdí, že se jedná jen o další bublinu. Nicméně každá bublina by měla splňovat dvě kritéria. Prvním je prudké zvýšení ceny, například jako zdvojnásobení ceny zlata v letech 1970-80, kdy se cena během sedmi týdnů téměř zdvojnásobila. K tomu nedošlo. (Prozatím.)
Druhým kritériem je široké zapojení široké veřejnosti. Zatím se v televizních pořadech nemluví o nákupech zlata a stříbra, zatím kromě odborné veřejnosti nikdo nehovoří o příležitosti nakupovat zlato, zatím se v populárních pořadech neprobírají investice do zlata a drahých kovů.
Číňané zřejmě studovali historii mnohem lépe než my a dobře znají následující fakta, která bohužel neslyšíte skoro nikdy na CNBC, nebo v jiném ekonomickém vysílání.
- Morgan Stanley uvádí, že „neexistuje v historii příklad“, že by země, jejíž dluh přesáhne 250% vzhledem k HDP, zvládla své problémy bez finanční krize a vysoké inflace. Celkový dluh USA (státní a soukromý) přesahuje vzhledem k HDP 300 %.
- Podrobné studie státních dluhů za posledních 100 let ukazují, že pokud dluh státní dluh přesáhne 80% HDP, není nikdy splacen (v původní měně). Státní dluh USA se blíží 100 % HDP.
- Peter Bernholz, expert na hyperinflaci uvádí, že „hyperinflace je vždy způsobena státními dluhy“ Státní dluh USA dosáhne v tomto roce 1,3 trilionu USA. Celkový dluh za dobu Obamova čtyřletého působení dosáhne 6 trillionů USA.
Co slyšíme místo těchto zpráv? Že se USA upadnou do recese, pokud současná spotřeba poklesne. To je záměna příčiny a důsledku. USA upadnou do recese, pokud budou pokračovat ve zvyšování svého dluhu a tištění peněz.
Je divné, že Čína stále věří americkému dolaru a nakupuje státní dluhopisy víc, než zlato a stříbro. Ale není to jen Čína, většina investorů stále vidí investice do drahých kovů pouze jako minoritní záležitost.
Josef Valníček Zdroj: Jeff Clark
