Případ – byla vyšší mzda za komunistů nebo je dnes?

štítky Stalo se Účty Zaměstnání čtení na 4 minuty

foto: freeimages, ilustrační fotografie

Pořád nadávám ne ty dnešní mzdy a nechce se mi věřit, že by skutečně mzdy byly dneska vyšší, když to všechno sebrala inflace.

MALÉ PENÍZE: Vážený tazateli, věřte tomu – dnes jsou reálné mzdy skutečně vyšší, než tomu bylo za komunismu. Tehdy se hlavně nemohlo hovořit o klasické mzdě za práci, vždyť lidé předstírali, že pracují, a stát předstíral, že je za to platí.

Vezmeme si na pomoc údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), která nám umožní srovnat právě nárůst reálných mezd, tedy nárůst očistěný od vlivu inflace.

Za posledních více než 20 let došlo k několika velmi zásadním změnám. Kriteriem pro stanovení mzdy jsou okolnosti související s aktivitou a schopnostmi člověka, jak je třeba vzdělání, specifické schopnosti nebo odvedená práce. Dobře, někde do toho vstupuje i míra pochlebování šéfovi, ale už například nerozhoduje vaše členství v KSČ.

Dále se projevuje stále širší diferenciace mezd; dvě třetiny zaměstnanců úrovně průměrné mzdy dnes totiž nedosahují.

Vezmeme si tedy na pomoc srovnání výdělků za roky 1988 a 2011 podle jednotlivých zaměstnání, které provedl ČSÚ. Je celkem logické, že se při vzájemném srovnání objevují nejvyšší nárůsty u profesí, kde je požadována vysoká úroveň znalostí. Předpokládá se zde nejen vyšší formální vzdělání, ale také určité dovednosti. Platová úroveň naopak stagnovala u těch zaměstnání, kde převládá rutina a postačuje fyzická síla.

My si z celkového přehledu vezmeme jen ta zaměstnání, u nichž je nejvyšší nebo naopak nejnižší nárůst reálné mzdy. Jak uvidíte, pokles reálné mzdy nastal jen u 6 povolání, tedy téměř všechna povolání si se mzdou reálně polepšila. Mzdové údaje jsou za rok 1988 v Kčs a za rok 2011 v Kč.

zaměstnání prům.hrubá mzda index
červen rok reálných
1988 2011 mezd
NEJVYŠŠÍ NÁRŮST REÁLNÝCH MEZD
vedoucí pracovníci v peněžnictví, pojišťovnictví 6 718 117 618 343,3
statistici 3 030 45 677 295,6
odborní pracovníci v bankovnictví a pojišťovnictví 3 673 46 595 248,7
lékaři, ordináři /kromě zubních lékařů/ 5 062 59 028 228,6
personalisté 3 570 41 610 228,5
farmaceuti, magistři v lékárně, lékárníci 4 170 45 641 214,6
vedoucí pracovníci v průmyslu 7 083 76 323 211,3
odborní archiváři /kromě řadových/ 2 509 26 152 204,4
vedoucí pracovníci ve stavebnictví 6 728 68 936 200,9
všeobecné zdravotní sestry 2 955 26 713 177,3
NEJNIŽŠÍ NÁRŮST REÁLNÝCH MEZD
švadleny 2 673 14 416 105,8
obsluha zemědělských strojů 3 813 20 215 104,0
chovatelé hospodářských zvířat /kromě drůbeže/ 3 722 19 269 101,5
dělníci pro těžbu dřeva 3 818 19 530 100,3
obsluha zařízení ve slévárenství /taviči, slévači/ 4 572 22 810 97,8
horníci, lamači pro uhelné doly 7 199 35 900 97,8
metaři, čističi záchodků, žump, kanálů a pod. 2 887 14 380 97,7
řidiči nákladních automobilů 3 896 19 334 97,3
obsluha zařízení při výrobě a rozvodu elektřiny 3 953 17 841 88,5
čističi oken 2 693 11 946 87,0

V tabulce je několik položek, jež si zaslouží další komentář. Že mají vedoucí pracovníci a zejména pak ti ve finančních službách vysoký nárůst mezd, asi nikoho nepřekvapí. Že se ale na druhém místě objeví statistici, to je poněkud překvapivé – nárůst je zde spíše „způsoben“ (jako u archivářů) nízkou výchozí mzdou. Vždyť někteří oponenti komunistického režimu směli vykonávat jen ta nejhůře placená zaměstnání, kam mimo jiné patřili i někteří pracovníci archivů.

Skutečnou pikantérií je pak výrazně dobré umístění lidí ze zdravotnického sektoru (lékaři, farmaceuti, zdravotní sestry), což silně kontrastuje s neutuchajícími nářky od tohoto personálu na nízké mzdy, kteréžto plačky jsou sem tam prokládány hrozbou protestní akce. Na druhou stranu je vysoký nárůst mezd u tohoto zdravotnického povolání logický – jde o žádané pozice, vyžadující dlouhodobé a náročné studium a následné udržování kvalifikace.

Na spodní straně žebříčku nalezneme některá povolání, jež byla komunisty silně protěžována jako vzor dělnické třídy – dobrým příkladem jsou horníci. Jak je vidět, v roce 1988 měli jednu z nejvyšších mezd, ale jelikož jde o práci intelektuálně méně náročnou, není v současné době tolik ohodnocena, jak tomu bylo dříve. Podobným případem jsou slévači.

Zastavme se ještě jednou poznámkou u řidičů nákladních vozidel. U těch jsou totiž v mezinárodní dopravě velmi významnou součástí celkového příjmu cestovní náhrady (diety) – přitom diety jsou daňovým nákladem pro zaměstnavatele, jejich příjemce je nedaní a ani nejsou součástí mzdy (tedy neplatí se z nich sociální a ani zdravotní pojištění). Člověk s praktickou zkušeností z oboru dopravy by si až mohl myslet, že tito řidiči mohou někdy být záměrně placeni formou diet. Každopádně nelze brát údaje za řidiče nákladních vozidel plně v potaz.

Tedy dnes jsou reálné mzdy u naprosté většiny povolání vyšší a lidé nemají z tohoto pohledu důvod brblat.

www.malepenize.cz

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Populární na Dům financí