Maďaři nechají krizové daně v platnosti ještě tři roky
štítek Stalo se čtení na 2 minuty
Maďarsko nechá takzvané krizové daně v platnosti ještě tři roky, aby s jejich pomocí rychleji vyrovnalo státní rozpočet. Řekl to ve středu premiér Viktor Orbán. Zvláštní daň se týká pouze vybraných odvětví ekonomiky a Maďaři ji zavedli loni. Značně tím pobouřili nejen firmy, kterých se opatření týká, ale i Evropskou komisi. Ta začala zkoumat oprávněnost takového kroku.
„Příjmy z krizových daní budou v nadcházejících třech letech tvořit nedílnou součást strategie maďarské hospodářské politiky,“ upozornil premiér na společné tiskové konferenci se svým norským protějškem Jensem Stoltenbergem.
Vláda pravého středu loni šokovala trhy zavedením několika opatření, která mají pomoci rychleji dát do pořádku veřejné finance. Zvláštní daň se týká podniků v odvětví maloobchodu, energetiky a telekomunikačních služeb. Daň by měla rozpočtu každoročně zajistit zhruba 161 miliard forintů (více než 14 miliard Kč).
Maďaři původně avizovali, že mimořádné daně budou nutné jen po dobu dvou let a jejich platnost skončí v roce 2012. Pak měla vláda začít s firmami jednat o nové struktuře zdanění. Komentáře, které ve středu Orbán pronesl, tedy naznačují, že Maďarsko bude zvláštní daň vybírat o rok déle. Kromě toho, že nové daně přispějí k rychlejšímu vyrovnání rozpočtu, mají také vytvořit prostor pro snížení daně z příjmu.
Zmíněné daně nejsou jediné, které Maďarsko uplatňuje. S mimořádným zdaněním se musejí vyrovnat i banky, na jejichž zisky vláda uvalila rovněž mimořádnou daň a celkem si od nich vezme asi 200 miliard forintů (asi 17,7 miliardy Kč). Tímto vylepšením chce vláda rozpočtový deficit ještě letos dostat pod tři procenta hrubého domácího produktu, což je hranice, s nimiž počítají pravidla Evropské unie.
Problém je v tom, že mimořádné daně se dotknou především zahraničních firem, které v Maďarsku působí. Některé z nich, včetně ČEZ, už si proto stěžovaly v Bruselu. Maďarsko se před pár dny na půl roku ujalo předsednictví Evropské unie a hned od začátku čelí kritice. Evropská komise minulý týden uvedla, že legálnost krizových daní prověřuje.
„Premiéra jsem ujistil, že krizové daně, které zasáhly i firmy z Norska, jsou v maďarské ekonomice zavedeny pouze na přechodnou dobu,“ řekl Orbán k jednání s předsedou norské vlády. Orbán také zopakoval, že vláda je připravena jednat s těmi podniky, kterých se zvláštní daně týkají. „Rušení těchto daní bude na základě jednání s postiženými firmami,“ řekl.
Burza v Budapešti ale na Orbánova slova nijak negativně nereagovala. Všechny hlavní blue chips, jako jsou OTP, FHB, MOL a Magyar Telekom, totiž uzavřely v zisku.
