Jakou budete mít nemocenskou?

Zaměstnanec v prvních 14 dnech obdrží od svého zaměstnatele náhradu mzdy, avšak až od čtvrtého dne pracovní neschopnosti. Z náhrady mzdy se neodvádí daň z příjmu fyzických osob, sociální ani zdravotní pojištnění. Náhrada mzdy podle zákoníku práce však náleží:

• až od 4. pracovního dne
• jen z pojištěného zaměstnání (např. u dohody o provedení práce náhrada mzdy za nemoc nenáleží)
• jen za dobu trvání pracovního poměru

Základ, ze kterého se vypočítává náhrada mzdy, se zjišťuje z hrubých příjmů dosažených zpravidla v předchozím čtvrtletí na jednu odpracovanou hodinu.

Jak dlouho lze pobírat nemocenskou?

Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářní den a končí dnem, kdy končí dočasná pracovní neschopnost. Nejdéle lze však nemocenskou pobírat 380 kalendářních dní. Nemocenská se poskytuje za kalendářní dny. Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, nemocenskou Okresn správa sociálního zabezpečení (OSSZ). U svého zaměstnatele si však musí zaměstnanec požádat o nemocenské, tuto žádost zaměstnavatel zašle s potřebnými doklady nutnými k výpočtu nemocenské místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.

Kdo kontroluje nemocného?

Kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného občana provádí zaměstnanci místně příslušné OSSZ. Kontrolu může iniciovat OSSZ sama, nebo může dostat podnět od lékaře nebo zaměstnavatele. V prvních 14 dnech nemoci musí občan umožnit kontrolu svému zaměstnavateli. Nárok na nemocenskou nemá zaměstnanec, který si přivodil dočasnou pracovní neschopnost úmyslně. Zaměstnanec, který si způsobil pracovní neschopnost ve rvačce, při spáchání úmyslného trestného činu nebo v důsledku opilosti má nárok na nemocenskou pouze ve výši jedné poloviny.

Kdy má nárok na nemocenskou OSVČ?

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na nemocenskou pouze tehdy, platí-li si dobrovolné nemocenské pojištění. Nárok na náhradu mzdy samozřejmě OSVČ nemají nárok. Nemocenskou dostane OSVČ rovněž až od 15. dne nemoci (prvních 14 dní nemoci je bez příjmu). Výše nemocenského pojištění činí 1,4 % z vyměřovacího základu. V roce 2010 je minimální výše nemocenského pojištění 83 Kč a maximální výše nemocenského pojištění je 1 992 Kč. Navíc je nutné si platit nemocenské pojištění alespoň po dobu 3 měsíců předcházejících pracovní neschopnosti. Nelze tedy kalkulovat, že se OSVČ přihlásí k dobrovolnému nemocenskému pojištění těsně před očekávanou nemocí.

Výpočet nemocenské v roce 2010

Základ, z něhož se vypočítává nemocenské (denní vyměřovací základ), se zjišťuje z hrubých příjmů dosažených ve 12 přecházejících kalendářních měsících v průměru na jeden kalendářní den. Denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského se redukuji, redukční hranice od 1. ledna 2010 jsou: 791 Kč, 1 186 Kč a 2 371 Kč. Do první redukční hranice se počítá 90 %. Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %. Z druhé do třetí redukční hranice se počítá 30 %. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Nemocenská potom činí 60 % z denního vyměřovacího základu.

Ukázkový příklad

Pan Novák měl v uplynulých 12 měsících vždy mzdu ve výši 21 tisíc Kč. Jak vysokou dostane nemocenskou za 34 dní pracovní neschopnosti?

Pan Novák dostane nemocenskou za 34 dní nemoci ve výši 7 480 Kč (nemocenská se počítá za 20 dní). Za prvních 14 dní nemoci dostane pan Novák náhradu mzdy.

Výše nemocenského u jednotlivých příjmů

V přiložené tabulce je uvedena denní nemocenská a nemocenská za 34 dní nemoci (tj. 14 dní nemoci bude vyplácena náhrada mzdy a 20 dní nemocenská) u jednotlivých příjmů v letošním roce. U vyšších příjmů se projevuje redukce vyměřovacího základu v třetí redukční hranici a výše oštřovného se s rostoucím příjmem zvyšuje málo.

zdroj: vlastní výpočty autora

Petr Gola