Analytici:Výsledky obecních a senátních voleb ekonomiku neovlivní
štítek Stalo se čtení na 2 minuty
Výsledky komunálních voleb a prvního kola voleb do třetiny Senátu na současném kurzu státu a veřejných rozpočtů směrem k úsporám příliš nezmění. Pokud by vládní koalice nakonec v Senátu ztratila většinu, může jí to maximálně zkomplikovat život, reformy to ale v zásadě neovlivní. Vyplývá to z dnešního zjištění ČTK mezi ekonomickými analytiky.
Vládní koalici může zůstat v Senátu většina, k níž potřebuje získat 21 senátorů. Podmínkou je, že v závěrečném druhém kole senátních voleb, které bude za týden, vyhrají všichni její kandidáti.
„Výsledek voleb do Senátu může případně koalici zkomplikovat život,“ řekla ČTK ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. Nelze prý ale čekat, že by to zásadně změnilo reformní orientaci vlády. Výsledky voleb proto podle ní asi neovlivní ani chování investorů a kurzu koruny.
První kolo senátních voleb vyhrála ČSSD. Její zástupci postoupili do finále ve 22 ze 27 obvodů a je tak na nejlepší cestě, aby měla sama v horní komoře parlamentu nadpoloviční většinu, stačí jí vyhrát ve 12 obvodech. Druhá ODS uspěla v 19 obvodech a má tak šanci za týden v závěrečném volebním kole obhájit všech svých 18 mandátů. Třetí TOP 09 se dostala do senátního finále v pěti obvodech. Strany vládní koalice tak budou mít v Senátu jistých celkem 24 křesel.
V letošních komunálních volbách podle očekávání naopak nejlépe uspěla místní sdružení nezávislých kandidátů, získala přes polovinu z celkových 62.157 rozdělovaných zastupitelských mandátů. Z velkých politických stran na počet mandátů vyhrála ODS, pro kterou je však zisk 18,79 procenta hlasů a 5110 zastupitelských křesel fakticky prohrou. Více hlasů, celkem 19,68 procenta, ale méně mandátů, získala ČSSD, která dokázala ODS sebrat vítězství v mnoha velkých městech.
V případě hlasování o novém obsazení radnic šlo podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška také o formu plebiscitu ohledně vládních škrtů. „Bylo proto možné očekávat větší úspěch opozice, ale zároveň není odklon od koalice nijak dramatický, takže není důvod pro změny politiky ani na úrovni centrální vlády,“ poznamenal.
Co se týče ochoty radnic prohlubovat zadlužování měst a obcí, hraje podle ředitelky Next Finance jejich politická orientace roli maximálně v pěti největších městech. Ve většině ostatních sídel je podle Šichtařové i Sobíška rozhodování starostů a radních mnohem víc ovlivněné konkrétními podmínkami místa než jejich politickou barvou. „Komunální volby jsou víc občanská záležitost. Spíš v nich jde o to, jestli se někde udělá chodník než například o nezaměstnanost v celé zemi,“ řekla Šichtařová.
Obce v České republice skončily své loňské hospodaření rekordním schodkem 18,1 miliardy korun, vyplývá z návrhu státního rozpočtu na příští rok, který sněmovně předložila vláda. Také letos by měly podle předlohy skončit ve schodku, ale proti loňsku by měl klesnout o deset miliard korun. Příznivý trend by měl pokračovat i v příštím roce, kdy by se měl celkový schodek všech měst a obcí snížit na 7,7 miliardy korun.
Dluhy měst a obcí loni stouply podle údajů ministerstva financí o půl miliardy na 80,6 miliardy korun. Z celkového počtu 6244 měst a obcí bylo loni zadluženo 3250 obcí.
