Brusel nechce ČR a dalším odpustit náklady na penzijní reformu
štítek Penze čtení na 2 minuty
Evropská komise nechce při posuzování národních rozpočtů plně zohlednit náklady na penzijní reformy, jak o to mimo jiných zemí usiluje i Česká republika. Návrhy na zpřísnění sankcí za porušení unijních rozpočtových pravidel, které komise ve středu posuzovala, sice s určitou tolerancí počítají, ale nikoliv úplnou. Brusel se totiž domnívá, že s odpuštěním nákladů na reformu důchodů by nesouhlasilo především Německo.
„Jsem skeptický, pokud jde o šance na změnu kvalifikace nákladů na penzijní reformy. Berlín by s tím nesouhlasil,“ řekl eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski v polském vydání magazínu Forbes.
O větší toleranci při posuzování rozpočtových pravidel usilují prakticky všechny středoevropské a východoevropské země, včetně České republiky. Většinu z nich totiž reforma penzí, která si žádá vysoké náklady, teprve čeká. Nyní hrozí, že jednotlivé vlády se prostřednictvím reformy budou snažit vylepšit udržitelnost veřejných financí státu, ale Brusel je za to bude paradoxně pokutovat, protože například překročí hranici rozpočtového schodku, která je stanovena na tři procenta hrubého domácího produktu.
„Návrhy komise jsou opravdu neadekvátní. Dopad na veřejné finance v případě takových reforem roste s časem. Pro nás to není řešení, a není to ani řešení pro země, jako je Česká republika, a koneckonců ani pro země západní Evropy, které začínají chápat, že s takovými reformami budou muset začít,“ řekl před dnešním jednáním ministrů financí EU v Bruselu v rozhovoru s agenturou Reuters polský ministr financí Jacek Rostowski. Podle něj návrh komise nabádá země, aby žádné reformy raději nedělaly.
Jen v Polsku představují náklady na penzijní reformu, kterou už vláda před časem odstartovala, zhruba dvě procenta HDP ročně. Země tak bude letos hospodařit s deficitem až 7,5 procenta HDP, což je výrazně více, než evropská sedmadvacítka povoluje.
Komise chce členských státům dovolit, aby náklady na penzijní reformu mohly odepisovat jen pět let, ale zřejmě by nemohly zahrnout všechny finanční prostředky. Podobných úlev by navíc mohly využít jen země, jejichž celkové zadlužení nepřesahuje 60 procent HDP, což Česko splňuje.
