Nákupní centra – vývoj a současnost
štítky Nakupování Osobní finance čtení na 3 minuty
V dnešní době si nemůžeme představit nakupování jinde než v obchodních domech či nákupních centrech. „Vše pod jednou střechou“ – to je nejlepší definice a také hlavní marketingová strategie všech nákupních středisek. Přehledu nákupních center v České republice jsme se již věnovali, dnes se podíváme na vývoj nákupních center v Evropě a v Čechách.
Historie nákupních center je poměrně dlouhá. Za nejstarší vzor dnešních nákupních center lze považovat Palais Royal v Paříži, který v roce 1784 nechal vévoda z Chartres přestavět na obchodní a společenské centrum. Velká pětipatrová budova poblíž Louvru obsahovala prodejny, kluby, restaurace, hudební salóny, divadlo, „voskové“ muzeum, turecké lázně a 2 malé hotely. V polovině 19. století přišly pařížské obchodní domy, které byly svého času vzorem pro celý svět. Stavěly se pasáže a haly s ochozy a skleněnou střechou. Nejzachovalejší stavbou tohoto typu je velký univerzální obchodní dům v Moskvě na Rudém náměstí – GUM postavený v roce 1893. Další podobné obchodní domy vznikaly v Bruselu, Milánu a Neapoli. K největšímu rozvoji nákupních center v Evropě došlo až ve druhé polovině 20. století. V roce 1967 byla v Bruselu založena mezinárodní organizace Obchod a výstavba měst, která stanovila zásady racionálního vývoje nákupních center v Evropě. V té době se v Evropě stavěly první regionální nákupní centra na zelené louce a současně se rozbíhala výstavba na předměstích a v centrech měst. Regionální nákupní střediska tvoří relativně velké objekty – většinou jednopodlažní. Mezi nimi vedou pěší ulice obdobně jako v centru města. Okolo objektů jsou rozlehlá přízemní parkoviště. Hlavním představitelem regionálních nákupních center, které vznikaly v 60. letech je regionální nákupní centrum Main Taunus Zentrum postavené na křižovatce dálnic poblíž Frankfurtu nad Mohanem, které bylo ještě rozšiřováno a do konce 80. let bylo největším v SRN. Koncem 60. let byla otvírána i první krytá nákupní centra, a to ve Skandinávii. První nákupní střediska jak je známe dnes vznikly na severu Evropy nejspíš kvůli nízké průměrné teplotě a krátkým dnům. Známá z té doby jsou nákupní centra Täbby u Stockholmu, raedovre v Kodani a Tapiola v Helsinkách.
V 70. letech již dochází k výstavbě velkých vícepodlažních objektů. Heslem nákupních center té doby bylo „nákup jako zážitek“. Střediska byla vevnitř vybavena klimatizací, zelení, zákazníci zde mohli nalézt odpočinkové kouty. Ale největší výhodou byla nabídka široké palety nákupních příležitostí, stravovacích možností, služeb a zábavy. V některých nákupních střediscích se umísťovaly i hotely, pracovní příležitosti a kulturní zařízení – to vše se snahou prodloužit časové využití těchto center. V naší blízkosti jsou důstojnými reprezentanty těchto nákupních center Donau – Einkaufszentrum v Regensburgu a City Süd a Donau ve Vídni.
Oxfordský institut maloobchodního managementu uvádí, že v Evropě bylo během posledních 30 let uvedeno do provozu 40 mil. m² ploch v rámci nákupních center – většinou ve Francii, Německu a Velké Británii. V 90. letech to však byly především země bývalého sovětského bloku, které zaznamenaly skutečný boom v rozvoji nákupních středisek.
V České republice byla 90. léta ve znamení rozsáhlé a stále se zrychlující výstavby velkých prodejen se samoobsluhou, zejména v potravinářské branži. Regionální nákupní centra přišla do České republiky pro nákladnost výstavby s určitým zpožděním. Jako jediné skutečné velké regionální centrum je možné považovat nákupní centrum Černý most v Praze s celkovou plochou pro nájem přes 100 tis. m². Nejčastější formou malých regionálních center je obdoba amerických „power center“ – hypermarket s navazujícími prodejnami, stravovacími a dalšími službami, v některých případech i s multikinem. Nečekaně rychlým tempem rostla zatím nákupní střediska v centrech měst. Protože sem tradičně patří značkové a všeobecně dražší prodejny, je logické, že se především otevřela v Praze a navázala na tradici pražských pasáží. Sem patří např. Černá růže či Myslbek.
