Ministerstva chtějí snížit náklady na provoz a omezit investice
štítek Stalo se čtení na 4 minuty
Ministerstva kvůli útlejším rozpočtům v příštím roce sníží hlavně provozní náklady a omezí investice, kromě plošného desetiprocentního snížení platů státních zaměstnanců. Přinejmenším ministři spravedlnosti a průmyslu a obchodu ale budou chtít naopak od vlády víc peněz. Vyplývá to z informací, které získala ČTK od zástupců ministerstev. Úřady měly do dneška předložit ministerstvu financí svou představu o tom, jak se vypořádat se škrty.
Své připomínky k rozpočtu nezveřejnila jen ministerstva zemědělství a obrany, jichž se škrty dotknou citelně. „Vzhledem k tomu, že tento návrh bude projednáván ve vládě až příští týden, je tuto chvíli předčasné hovořit o jakýchkoli konkrétních opatřeních v jednotlivých oblastech výdajů,“ uvedl Jiří Štábl z ministerstva obrany, jehož rozpočet má být podobně jako u zemědělství v příštím roce o pět miliard korun nižší.
Ministerstvo vnitra, které má v příštím roce ušetřit 8,3 miliardy korun, podle šéfa úřadu Radka Johna 3,8 miliardy ušetří na platech a 4,5 miliardy na provozu a investicích. Chystá se i propouštění zaměstnanců. Podle Johna se to ale nedotkne policistů ani hasičů.
Ministerstvu spravedlnosti se má snížit rozpočet o zhruba 3,5 miliardy korun. Podle mluvčí Veroniky Ludvíkové je „zcela zřejmé, že finanční prostředky budou nedostatečné“. Ministerstvo prý bude potřebovat navýšení o minimálně 1,4 miliardy zejména na organizační složky státu a věznice. „Pokud by se to nepodařilo, budou chybět prostředky na energie, na služby, stravné, ošatné, zdravotní materiál i na základní údržbu budov,“ uvedla mluvčí.
Rozpočet ministerstva průmyslu a obchodu by se měl snížit o více než 370 milionů korun, což se nejcitelněji odrazí na dotacích, řekl ČTK mluvčí Pavel Vlček. Výdaje na národní programy se sníží o více než tři procenta, což bude mít největší dopad na technologická centra (snížení o 41,5 milionu Kč) a na zahlazování následků hornické činnosti (o 310 milionů Kč).
„Právě u těchto položek a u prostředků na spolufinancování programů z EU bude ministr Martin Kocourek naopak usilovat navýšení rozpočtu, a to celkově o necelých 1,8 miliard korun. Kč,“ uvedl Vlček. Zhruba 520 milionů má být určeno na kofinancování strukturálních fondů EU, 750 milionů na podporu technologických center a center strategických služeb a 500 milionů korun na zahlazování následků hornické činnosti.
Ministerstvo zahraničí by mělo od státu dostat o zhruba o 700 milionů korun méně, podle tiskového odboru ale nejspíš nebude žádat víc peněz. V rámci úsporných opatření chystá snížení provozních nákladů, omezení investiční činnosti, přehodnocení potřebnosti majetku, propouštění a uzavření zhruba šesti velvyslanectví a konzulátů v zahraničí.
Ministerstvo kultury nebude připomínkovat snížení rozpočtu na rok 2010 a se škrty se vypořádá svými silami, řekl ČTK tajemník ministra Stanislav Brunclík. Ministerstvo již dříve uvedlo, že škrty v rozpočtu ve výši zhruba 400 milionů korun by se měly dotknout především příspěvkových organizací a ministerstva, méně podpory živé kultury.
Také ministerstvo zdravotnictví, které má ušetřit má ušetřit 748 milionů korun, plánuje provozní úspory a reviduje své agendy, aby je přeorganizovalo. „Analýza ukáže, zda úsporná opatření zasáhnou také investice a dotace,“ řekl ČTK mluvčí Vlastimil Sršeň. „Vzhledem k tomu, že zdravotní péči hradí zdravotní pojišťovny v rámci zdravotního pojištění, nemělo by krácení rozpočtu mít přímý dopad na pacienty,“ dodal.
Ministr školství Josef Dobeš (VV) chce 300 milionů korun škrtnout z rozpočtu na vědu a vysoké školy, dalších 350 milionů chce ušetřit na školních pomůckách a rozvojových programech. Zhruba o 540 milionů podle mluvčí úřadu Kateřiny Böhmové klesnou výdaje na mezinárodní spolupráci ve vědě a výzkumu. Přes 220 milionů se vezme také z peněz na investice a rekonstrukce.
„Škrty budou mít samozřejmě dopad na určité projekty, většinou bude docházet k jejich omezování, ale v tuto chvíli není možné konkrétněji odpovědět. Prioritně je návrh rozpočtu sestaven tak, aby snížení nemělo dopad do realizace projektů financovaných z programů EU,“ řekla ČTK Jarmila Krebsová z tiskového odboru ministerstva životního prostředí.
Z ekonomických ministerstev snahy o úspory nejvíce dopadnou na ministerstvo dopravy, které má ušetřit zhruba devět miliard korun. Ministerstvo chce snížit náklady na provoz, propustí řádově desetinu zaměstnanců, ředitelství silnic a dálnic a fond dopravní infrastruktury budou muset vyjít s polovinou nákladů na provoz, uvedl ministr dopravy Vít Bárta.
Ministerstvo pro místní rozvoj dostane o 106,2 milionu korun méně. Úřadu nejvíce vadí, že mu ministerstvo financí škrtá peníze na financování národních programů, jako je například podpora bydlení, regionálního rozvoje a cestovního ruchu, řekl ČTK mluvčí úřadu Jan Štoll. Požadované úspory podle něj sice ministerstvo dokáže provést, ovšem na úkor omezených dotací. Příjemci dotací z evropských fondů se ale podle Štolla bát nemusejí. V oblasti národního spolufinancování těchto dotací se prý totiž škrtat nebude.
