Bezděkova komise představila varianty penzijní reformy
štítek Penze čtení na 2 minuty
Snížení pojistného na sociální zabezpečení z 28 procent hrubé mzdy na 23 procent, snížení stropů pro placení pojistného ze šestinásobku průměrné mzdy na trojnásobek a zavedení jednotné sazby DPH ve výši 19 procent, která by kryla deficity plynoucí ze snížení pojistného, jsou společnými prvky dvou variant reformy penzijního systému. Oba návrhy ve středu představil poradní expertní sbor ministra financí a ministra práce a sociálních věcí, takzvaná Bezděkova komise.
V první variantě by si člověk mohl odvádět z 23 procent tři procentní body na individuální penzijní účet, ve kterém by za něj investovaly soukromé fondy. V druhé variantě by všech 23 procent odváděl do státního pilíře, ze svého by si ovšem mohl další tři procenta spořit na individuálním penzijním účtu. Pokud by tak učinil, stát by mu přispěl stejnou částkou.
Individuální penzijní účty by v obou variantách investičně spravovaly nestátní penzijní fondy. Důchod z nich by se vyplácel po odchodu do penze v doživotních pravidelných měsíčních splátkách. V případě úmrtí před odchodem do penze by se naspořené prostředky převedly na individuální penzijní účty dědiců. Reforma by se v první variantě týkala pouze čtyřicetiletých a mladších osob. Současné soukromé penzijní spoření by podle variant existovalo dál za stejných podmínek.
Varianty reformy dále počítají například s dalším zvyšováním věku pro odchod do důchodu či zrušením doživotních vdovských a vdoveckých důchodů. „Tento koncept byl možná relevantní v 50. až 70. letech minulého století, dnes je převažující model obou výdělečných partnerů,“ komentoval zrušení vdovských důchodů šéf komise Vladimír Bezděk. Kromě toho prý dnes existuje široká škála produktů, které umožňují se proti smrti zajistit. Navíc to chce komise kompenzovat i tím, že by se mohly sdílet vyměřovací základy mezi manželi. „Pojistné se sečte, vydělí dvěma a každému jakoby na jeho účet teče polovina toho, co vygeneruje rodina jako celek,“ řekl Bezděk.
Za výsledek práce Bezděkova týmu se postavil například ministr financí Eduard Janota. Česká republika podle něj měla s reformou začít v době šestiprocentního růstu hrubého domácího produktu. „Bohužel minimálně čtyři pět let jsme v tomto zaspali,“ řekl Janota. Poukázal na rozpočtové důsledky důchodové reformy, tedy zvýšení rozpočtového schodku. „U nás to bude dělat řádově 1,5, možná 1,8 procenta,“ uvedl Janota.
Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka se zdržel komentáře. Důchodová reforma je podle něj sice nezbytná, ale musí být připravena v kontextu s posilováním zaměstnanosti a prorodinnou politikou.
Výhrady vyjádřili sociální demokraté. Odmítají vyvedení části prostředků ze státního pilíře do soukromých fondů. Také jsou proti sbližování sazeb DPH. Znamenalo by podle nich zvýšení cen potravin, léků a dalších položek, a tím i obrovský dopad na rozpočty většiny občanů.
Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška, který jinak považuje návrhy za pozitivní, by sjednocení sazby DPH na 19 procent jednorázově zvýšilo inflaci o tři až čtyři procentní body a životní náklady důchodců až o pět procent.
