České dálnice prodražují sjezdy a křižovatky
štítek Stalo se čtení na 2 minuty
Rozpočty na výstavbu tuzemských dálnic neúměrně zatěžují nadbytečné sjezdy a mimoúrovňové křižovatky. Ve srovnání s okolními zeměmi se v České republice sjezdy staví v kratších odstupech.
Shodli se na tom účastníci semináře o cenách dálnic na úřadu vlády. Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) stojí stavba kilometru české dálnice 227 milionů korun, což je mírně nad průměrem okolních zemí.
Ministr dopravy Gustáv Slamečka jmenoval dva hlavní důvody, proč se staví více sjezdů. Jedním z nich prý je legislativa, podle které se „dálnice napojuje na území, a nikoliv území na dálnice“. Ohled se musí brát i na ochranu přírodně cenných lokalit. Druhým důvodem jsou podle ministra politické zájmy, například krajů či obcí, které si sjezdy prosazují svým lobbingem.
Ekonom Michal Mejstřík, člen někdejší Národní ekonomické rady vlády (NERV), která vysoké ceny dálnic kritizovala, vidí jako velké nebezpečí při výstavbě dálnic možnou korupci. Podle něj existují desítky případů, kdy si soukromí investoři nechali postavit sjezd například ke skladu za státní peníze. Exity by prý měly být pouze v místech, kde jde o obslužnost velkého území a je to ekonomicky zdůvodnitelné.
Na stranu kritiků drahých dálnic se na semináři přidal ministr financí Eduard Janota. Podle něj si řadu stavebních akcí prosadí „nejrůznější lobby“. Janota se opřel také do způsobu výběrových řízení. Firmy se údajně často domluví a nabídnou nízkou cenu, po vítězství v tendru však požadují po státu doplatky za nutné práce, například ekologická opatření, takzvané vícenáklady. „Státní správa to víceméně pasivně všechno proplatí a v tom já vidím největší problém,“ řekl Janota.
Reinhard Pirner z bavorského ministerstva vnitra, které má na starost silniční propojení Bavorska s Českou republikou, poukázal na odlišnou praxi v Německu. Pokud chce bavorská obec napojení na dálnici, musí si ho sama zaplatit, jestliže neprokáže, že není pouze pro místní potřebu.
Jak uvedl generální ředitel ŘSD Alfred Brunclík, jedna mimoúrovňová křižovatka vyjde na několik stovek milionů korun. Někdy se ale její cena může vyšplhat až na miliardu korun i více.
V nejbližší době se změnou při výstavbě českých dálnic není možné počítat, neboť nynější výstavba se plánovala už před několika roky. Podle Slamečky je možné změnu trendu očekávat pouze u zcela nových projektů.
Brunclík zdůraznil, že české dálnice nejsou výrazně dražší než v okolních zemích. Podle analýzy ŘSD, která se zaměřila na 186 úseků dálnic v tuzemsku a v zahraničí, se v ČR staví levněji než v Maďarsku, Rakousku nebo na Slovensku a naopak dráže než v Německu, Chorvatsku nebo Dánsku. ŘSD počítalo pouze základní cenu stavebních prací bez daně z přidané hodnoty.
Členové NERV nedávno kritizovali také fakt, že výstavba dálnic je v tuzemsku výrazně dražší než stavba bytů. V Německu je to naopak. Podle Brunclíka tento údaj stojí za hlubší analýzu; ŘSD už na ní prý spolupracuje s bývalým členem NERV Pavlem Kohoutem.
Terčem kritiky je často i fakt, že tendry vyhrávají téměř výhradně konsorcia firem, vedoucí roli často hrají členové takzvané velké čtyřky firem Skanska, Strabag, Eurovia a Metrostav. Podle Brunclíka je podobná praxe běžná i na západ od ČR.
Zdroj: Finanční noviny
