Reálný termín pro přijetí eura v ČR? Rok 2015, míní analytici
štítek Politika čtení na 3 minuty
Reálným termínem pro přijetí eura je podle analytiků oslovených ČTK rok 2015. Tehdy by měla ekonomika již být po krizi plně stabilizovaná a navíc by země již mohla plnit i maastrichtská kritéria. Jejich splnění je ovšem podmíněno podle ekonomů nezbytnou reformou veřejných financí a politickou ochotou euro vůbec přijmout.
Podle původních plánů měla vláda oznámit 1. listopadu termín, kdy by Česká republika vstoupila do eurozóny. Kvůli ekonomickým problémům způsobeným celosvětovou krizí a pádem vlády ovšem tento krok odložila.
Česko loni nesplnilo dvě z maastrichtských kritérií, tedy požadavků EU nezbytných pro přijetí eura – kritérium inflace a kurzové kritérium. Letos pak Česko zcela určitě nedodrží tříprocentní limit deficitu veřejných financí. Samotné ministerstvo financí letos deficit odhaduje na 6,6 procenta HDP.
„Viděno ekonomicky považuji za reálné datum připojení k eurozóně leden 2015,“ uvedl hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka. Česká ekonomika by se totiž podle něj do té doby měla přiblížit vyspělému jádru EU a zároveň by se měla navrátit ke standardního režimu fungování. Největším problémem přitom je podle něj nerovnováha v oblasti veřejných financí.
„Pokud se ovšem přijetí eura do roku 2015 z jakéhokoliv důvodu nepodaří, životaschopnost české ekonomiky to jistě neohrozí. Euro pro nás není otázkou života a smrti,“ dodal.
Pokud se stane euro hospodářským tématem číslo jedna a nová vláda jej bude mít za prioritu, pak i podle analytika Komerční banky Jana Vejmělka je reálné přijmout euro v roce 2015.
Každopádně Česká republika může podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka na euro na pár let zapomenout. „Prakticky je přijetí eura v nejbližších letech vyloučené. Důvodem jsou vysoké rozpočtové schodky. Přesněji řečeno, bez reformy veřejných financí nebudeme mít euro nikdy, ačkoli finanční krize ukázala, že pro malou otevřenou ekonomiku by mělo euro nemalé výhody,“ uvedl. Odpovědnost přitom za přijetí eura leží podle něj v rukou vlády, která vzejde z příštích parlamentních voleb.
Příprava na euro ale podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška obíhá v bludném kruhu. „Země neplní fiskální kritérium pro vstup do eurozóny a politici, kteří dříve chtěli euro co nejdříve, nyní netlačí na vstup kvůli neochotě se špatným stavem veřejných financí něco udělat,“ uvedl.
Ekonomická krize přitom podle Sobíška vytvořila dva nové důvody pro vstup do eurozóny. Česká ekonomika se zřejmě podle něj nyní vyvíjí současněji se západoevropskými ekonomikami, čímž padl jeden z dřívějších argumentů proti vstupu. „Za druhé, ukazuje se, že domnělá výhoda vlastní měny, která může oslabit, je přinejmenším vyvážena vysokou roztěkaností směnných kursů, která ekonomice škodí,“ uvedl. Nejdříve je podle něj možné přitom platit eurem v roce 2014.
Rozhodnutí přijmout euro bude podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka čistě politickým rozhodnutím. „Při rozumné rozpočtové politice by neměl být pro ČR problém po roce 2011 opět plnit všechna konvergenční kritéria,“ uvedl.
Lidé by podle analytika Broker Consulting Jana Šimka neměli spekulovat nebo řešit zásadním způsobem, zda a kdy bude euro. „Jejich životy to ovlivňuje v nízké míře,“ uvedl. Česká ekonomika navíc bude podle něj silná s eurem i bez něj. „Jsem přesvědčen, že na přijetí není nutné spěchat ani jej nějak brzdit,“ dodal.
Zároveň všichni ekonomové upozorňují, že euro musí Česko přijmout, protože se k tomu zavázala při vstupu do EU. Otázkou tak podle nich zůstává pouze kdy.
Maastrichtská kritéria:
Inflace – ČR loni neplnila, letos bude pravděpodobně plnit
odchylka od průměru tří členských zemí s nejnižší inflací maximálně 1,5 procenta (ČR loni vykázala 6,4 procenta, referenční hodnota byla 4,1 procenta)
Veřejné finance – ČR loni plnila; letos ne
schodek veřejných financí maximálně tři procenta HDP (ČR měla loni 2,1 procenta; letos zřejmě bude 6,6 procenta HDP)
Zadluženost – ČR plní
zadluženost země nesmí přesáhnout 60 procent HDP, i když je možné, aby stát s vyšší mírou zadluženosti přijal euro za předpokladu, že se jeho zadluženost trvale snižuje (ČR loni měla 30 procent, letos se očekává 35,5 procenta HDP)
Měnový kurz – ČR zatím nevstoupila do systému ERM II
udržování kurzu měny ve stanoveném pásmu alespoň dva roky
Úrokové sazby – ČR nemá problémy
průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí překročit o více než dva procentní body průměr úrokových sazeb tří členských zemí, které mají nejnižší inflaci (ČR měla 4,7 procenta; referenční hodnota byla 6,6 procenta)
Zdroj: Finanční noviny
