Studovat vysokou školu za peníze?
štítky Osobní finance Studium Zaměstnání čtení na 3 minuty
V dnešní době, kdy se vysokoškolské vzdělání považuje téměř za samozřejmost, se mladí lidé při výběru vhodné vysoké školy rozhodují i podle toho, zda a kolik jsou ochotni za své studium zaplatit.
Je důležité si uvědomit, že se v České republice vyskytují pouze dvě státní školy – Univerzita obrany a Policejní akademie, na kterých probíhá studium opravdu zadarmo. Pokud jsou totiž studenti v době studia ve služebním poměru k ozbrojeným složkám, mohou mít náklady v době studia kryté z jejich prostředků. V ostatních případech, ať už se jedná o školy veřejné nebo soukromé, musejí studenti počítat s určitým výdaji. Poplatky za přijímací řízení, při zápisu, náklady na bydlení, stravu a učební pomůcky jsou potřebné na soukromé škole stejně jako na veřejné, přičemž ale platí, že soukromé vysoké školy jsou z důvodu studenty placeného školného oproti školám veřejným celkově mnohem dražší.
Přes stále se zvyšující počet veřejných vysokých škol a nových fakult se najde mnoho studentů, kteří se na jimi zvolený obor nedostanou. Důvodem je rostoucí počet uchazečů, kdy každoročně chce být vysokoškolsky vzděláno stále více studentů. Velký zájem zaznamenávají zvláště prestižní obory, u kterých bývá dosti obtížné splnit stanovená přijímací kritéria. Co tedy dělat v případě, kdy přijímací zkoušky skončí nezdarem, nebo pokud mezi nabízenými obory veřejných škol nenajdete pro vás ten pravý? Jednou z možností je zvolit studium na soukromé škole. Výhodou je prodloužená doba trvání přijímacího řízení až do podzimu a přijímání většího počtu uchazečů. Školné za jeden semestr se tu ale pohybuje v řádu desítek tisíc korun. Přesná výše školného se na jednotlivých školách liší, nejdražší bývají zahraniční či mezinárodní školy a dále pak školy, které nabízejí výuku v cizím jazyce, nejčastěji v jazyce anglickém. Tady se výše semestrálního školného vyšplhá i na částku vyšší než 30 000 Kč. Přibližně jedna třetina soukromých škol je založena jako obecně prospěšná společnost. To znamená, že všechen svůj zisk musí investovat do vzdělávání. Tyto školy mohou žádat pro své studenty státní dotaci na ubytovací stipendia. Nabízejí také stipendia prospěchová, čímž se studium alespoň o malou částku zlevní.
Studium na soukromé vysoké škole u nás stále představuje relativně nový fenomén. Školy nemají vybudovanou dlouholetou tradici a svoji kvalitu se snaží dokázat získáním akreditace u ministerstva školství, soustředěním se na kvalitu pedagogů, kterými bývají jak externisté z ostatních veřejných vysokých škol, tak dostatečný počet profesorů a docentů pracujících na plných úvazek. Dále usilují o kvalitu u svých absolventů a jejich dobré uplatnění v praxi. Ačkoli soukromé školy nabízejí oproti veřejným některé výhody – individuálnější přístup, mnohdy menší anonymitu a větší vstřícnost, někdy též zázemí mezinárodní akreditace, finanční výhoda veřejné školy není zanedbatelná. A proto bývá právě finanční náročnost hlavním důvodem, proč studenti stále dávají přednost studiu na školách veřejných.
Studium na vysoké škole nepředstavuje levnou záležitost, avšak při úspěšném dokončení studia mohou studenti počítat s výhodnějšími platebními podmínkami v jejich budoucích zaměstnáních, a tím tedy také se zhodnocením jimi vynaložených finančních prostředků. Zatímco v minulých letech dosahovala podle dat Českého statistického úřadu průměrná mzda vysokoškolsky vzdělaného člověka částky 28 500 Kč, lidé se základním vzděláním se museli spokojit pouze s částkou nepřevyšující 12 700 Kč (výše průměrných mezd se samozřejmě liší u jednotlivých oborů) . Investovat do vzdělání se tedy v podmínkách české ekonomiky vyplatí.
