Schodek rozpočtu klesl koncem září na 87,3 mld
štítek Stalo se čtení na 3 minuty
Stát hospodařil ke konci září se schodkem 87,3 miliardy korun, schválený rozpočet pro celý letošní rok přitom počítá s deficitem 38,3 miliardy korun.
Proti minulému měsíci deficit klesl o 2,3 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Loni ke konci září skončil státní rozpočet v přebytku 10,5 miliardy korun.
Pro letošek byl rozpočet schválen na základě dnes již nerealistického odhadu vývoje ekonomiky. Kvůli hospodářské krizi tak ministerstvo očekává letos deficit rozpočtu kolem 165 miliard korun. Hospodaření státu zhoršuje především výpadek daňových příjmů. Schodek je nejhorším výsledkem hospodaření rozpočtu za leden až září od roku 1993, v srpnu to bylo obdobně.
„Pokles celkového deficitu rozpočtu na konci září proti srpnu je v souladu se sezonními trendy, letošní pokles je ale mírnější než v minulých letech,“ komentoval čísla analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Nepříznivá situace v daňových výběrech tedy podle něj pokračuje.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci září meziročně klesly o 67,7 miliardy korun na 726,8 miliardy korun. „Na meziročním poklesu se podílely především příjmy z daní a poplatků a příjmy z pojistného na sociálním zabezpečení,“ uvedlo MF. Příjmy z daní a poplatků klesly o 12,6 procenta na 355 miliard korun. Naplánovaný rozpočet přitom počítá s růstem o více než devět procent.
Příjmy z daně z příjmu právnických osob se snížily meziročně o 37,4 procenta na 65,6 miliardy Kč, stát ale očekával růst o 2,5 procenta. Vyšší inkaso této daně v samotném září souvisí s odvodem čtvrtletní zálohy na daň u větších plátců. Výpadek příjmu této daně ovlivnilo i zrušení povinnosti platit zálohy na daň z příjmů pro daňové subjekty zaměstnávající maximálně pět zaměstnanců.
Výběr daně z příjmu fyzických osob rovněž poklesl, a to o téměř 11 procent na 61,4 miliardy korun. Plány ministerstva počítaly s růstem o skoro 13 procent.
Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát vybral ke konci září 127,3 miliardy korun, meziročně o necelé jedno procento méně. Plány přitom počítaly s růstem o 9,2 procenta. Podle MF se na poklesu podílí především nižší spotřeba domácností. Zmírnění propadu výběru DPH, trvající již druhý měsíc, je podle Sobíška zajímavé. Za celé třetí čtvrtletí převýšily výběry DPH skutečnost stejného období loni o 1,7 procenta. „Zdá se tedy, že se ekonomika v letních měsících začala odrážet ode dna. Na jiných typech daní se uvedený faktor ovšem neprojevil a zřejmě ještě hned tak neprojeví,“ podotkl.
Výběr spotřebních daní klesl o 3,4 procenta na 89,4 miliardy korun, přičemž plány státu kalkulovaly s růstem o téměř 15 procent.
Proti předpokladům také klesly příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, a to o 26,1 miliardy na 260,9 miliardy korun.
Celkové výdaje státu naopak meziročně stouply o 30,1 miliardy na 814,1 miliardy korun. Na sociální dávky stát vynaložil koncem září 320,2 miliardy korun, meziročně o 22,2 miliardy více. Z toho na důchodech stát vyplatil 252,6 miliardy korun, což je o téměř 21,5 miliardy více než před rokem. Na důchodovém pojištění přitom ale stát ke konci září získal pouze necelých 232 miliard korun, tedy meziročně o 4,5 miliardy méně.
Na úrocích ze svého dluhu stát od ledna do konce září zaplatil 38,5 miliardy korun, což bylo o 8,6 miliardy více než před rokem.
Pro letošek naplánovaný schodek rozpočtu 38,3 miliardy korun počítal s růstem ekonomiky o 4,8 procenta. Zatím poslední prognóza MF ovšem odhaduje letos propad ekonomiky o 4,3 procenta.
Zdroj: Finanční noviny
