Wikipedia – Internetová studnice vědomostí
čtení na 3 minuty
Kdo by v dnešní době neznal Wikipedii? Tato velmi svérázná internetová encyklopedie se do podvědomí široké veřejnosti dostává stále více. Množí se nejen citace nebo obdivné i kritické články v renomovaných novinách či magazínech, ale také různé odkazy v populární kultuře (např. v americkém seriálu Simpsonovi řekl Haďák své přítelkyni Glorii, která ho byla navštívit ve vězení, že někdo právě edituje jeho životopis na Wikipedii, a že po ní chce, aby ho zabila). Skutečně, z Wikipedie se stal moderní internetový fenomén, který se může směle řadit mezi takové projekty jako YouTube nebo MySpace. K tomu všemu je třeba dodat, že z Wikipedie se stal také určitý „ukazatel úspěchu“, to znamená, že velmi úspěšný člověk se pozná podle toho, zda je o něm na této internetové encyklopedii napsán článek.
Wikipedia je nejčastěji popisována jako snaha vytvořit a rozšířit svobodnou encyklopedii v co největší kvalitě a ke každému člověku na světě v jeho rodném jazyce. Právě ve slově svobodná tkví její unikátnost. Obsah Wikipedie může tvořit (či pozměňovat již vytvořený) kdokoliv, kdo má přístup k internetu, a to aniž by se potenciální přispívatel musel někde registrovat (ale to ani v nejmenším neznamená, že zůstane v úplné anonymitě; jeho IP adresa je veřejně zaznamenána). V tom právě spočívá největší přednost, ale také i největší nevýhoda Wikipedie – sice má neuvěřitelných 6,8 milionů registrovaných uživatelů (tzn. přispěvatelů) po celém světě, avšak jejich odbornost a hodnověrnost není zaručena. Z tohoto úhlu pohledu často Wikipedii kritizují její konkurenti Encyclopaedia Britannica a Microsoft (který má vlastní encyklopedický projekt Encarta) a také mnozí univerzitní učitelé doporučují neužívat Wikipedii jako primární zdroj svých informací. Avšak na druhou stranu je třeba říct, že časopis Nature v roce 2005 vydal článek, který porovnával množství nepřesností v anglické Wikipedii a Encyclopaedii Britannice se závěrem, že obě encyklopedie jsou na tom, co se týče chyb, takřka podobně (ovšem Britannica nikdy neuznala metodiku ani výsledek tohoto článku). Skandálů ohledně spolehlivosti Wikipedie bylo mnohem více – např. v polské verzi existoval dlouhou dobu článek o smyšleném Henryku Batutovi, či do životopisu známého amerického žurnalisty Johna Seigenthalera se vloudila věta, která naznačovala, že by tento muž mohl nějak být zapleten do atentátu na Kennedyho a trvalo čtyři měsíce, než na to někdo přišel. Navíc je třeba říct, že naprostá většina dokumentů je volně šiřitelná, neboť spadají pod licenci GNU (General Public License).
Při enormní rozšířenosti Wikipedie může někoho překvapit, že existuje pouhých 6 let – Wikipedia byla spuštěna 15. 1. 2001 jako doplněk k encyklopedii Nupedia a jejími zakladateli jsou Jimmy Wales a Larry Sanger. Od té doby ušla pořádný kus cesty – v současnosti má Wikipedia svou verzi ve 253 jazycích (mezi nimiž můžeme nalézt třeba latinu, esperanto, staroslověnštinu a mnohé další, o jejichž existenci obyčejný smrtelník nemá ani to nejmenší ponětí) a obsahuje takřka 8,3 milionů článků (nejvíc má anglická verze – 2 miliony článků; česká podobně jako slovenská verze má okolo 80 tisíc článků). Wikipedia funguje jako nezisková organizace přes Wikimedia Foundation, která byla založena 20. 6. 2003 a kde přispívá každý uživatel internetu, který se cítí zavděčen Wikipedii. Že takových lidí je mnoho, dokazuje to, že příjmy této nadace dosahují výše několika milionů dolarů ročně.
Podle Alexy je Wikipedia 8. nejnavštěvovanější internetovou stránkou na světě (www.alexa.com/…ds/top_sites?…). Na závěr je třeba podotknout, že autor tohoto článku čerpal většinu faktických informací právě z Wikipedie.
