ČNB: Zahraniční dluh ČR na 1,47 bilionu Kč
štítek Stalo se čtení na 3 minuty
Zahraniční dluh České republiky, tedy souhrn závazků se stanovenou lhůtou splatnosti, se na konci druhého čtvrtletí meziročně snížil o 17,9 miliardy korun na 1,47 bilionu Kč a představoval tak 40 procent hrubého domácího produktu (HDP). Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnila Česká národní banka.
„Pokles zahraniční zadluženosti ve druhém čtvrtletí byl dán především poklesem závazků bankovního a podnikového sektoru,“ uvedla centrální banka.
Na celkovém zahraničním dluhu se víc než polovinou, konkrétně 51 procenty, podílely podniky. Pokles stavu jejich závazků souvisel především s vývojem kurzu koruny. Z transakcí na finančním účtu platební bilance dále vyplynulo, že podniková sféra čerpala zahraniční zdroje ve formě emisí dluhopisů na zahraničních trzích a využíváním zahraničních finančních úvěrů, uvedla ČNB.
„Pokles dluhu odpovídá celkovému vývoji české ekonomiky,“ komentoval data analytik ČSOB Petr Dufek. Firmy v době recese mají podle něj nižší potřebu financování. Roste tak jen zadlužení státu, který si část peněz na financování rozpočtových deficitů obstarává mimo domácí finanční trh. „V nejbližším období se dá čekat, že zahraniční dluh ČR se příliš měnit nebude, a Česko tak bude i nadále patřit mezi nejméně zadlužené země,“ odhadl.
V bankovním sektoru bylo podle ČNB patrné splácení přijatých depozit a půjček do zahraničí. Závazky bankovního sektoru tvořily 27,5 procenta zahraničního dluhu.
Naopak vláda svůj dluh navýšila, a to v důsledku emisí dluhopisů v zahraničí a čerpaní úvěrů od Evropské investiční banky (EIB) na rozvoj infrastruktury. Podíl zahraničních závazků vládního sektoru se tak zvýšil na 21,5 procenta.
Zastoupení dlouhodobých zahraničních závazků veřejného sektoru se ve druhém čtvrtletí zvýšilo na 43,4 procenta celkového dlouhodobého zadlužení, na soukromý sektor přitom připadalo 56,6 procenta.
Údaje o zahraniční zadluženosti ČR jsou součástí přehledu takzvané investiční pozice země. Zahraniční zadluženost pak představuje přehled finančních závazků jednotlivých sektorů tuzemské ekonomiky vůči nerezidentům ČR.
Schodek investiční pozice ČR vůči zahraničí, tedy rozdíl finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k ostatním, stoupl o 70,8 miliardy korun na 1,65 bilionu korun. V meziročním srovnání pasivum narostlo o 109,8 miliardy korun. Poměr schodku investiční pozice vůči HDP představuje 44,9 procenta.
Zhoršení salda investiční pozice je důsledkem rychlejšího poklesu zahraničních aktiv v porovnání s úbytkem pasiv. Aktiva investiční pozice se snížila o 109,2 miliardy Kč. Do poklesu aktiv se promítly kurzové rozdíly, které v souhrnu převýšily růst aktiv vyplývající z transakcí na finančním účtu platební bilance.
Ve stavu devizových rezerv ČNB se příznivě promítly inkasované výnosy z prostředků uložených v zahraničí a přebytek z operací prováděných pro klienty ČNB. Rovněž obchodní banky zvýšily objem depozit a úvěrů poskytnutých do zahraničí. Přesto stav zahraničních aktiv ČNB poklesl na 31,9 procenta aktiv investiční pozice. Aktiva obchodních bank, bez cenných papírů, činí 21 procent.
„Tuzemští investoři významně snížili objem zahraničních cenných papírů ve svých aktivech. Odprodeje dluhopisů i akcií z jejich portfolií převažovaly nad novými nákupy,“ doplnila ČNB.
V portfoliových investicích byl nárůst závazků spojen s realizací objemově významných emisí vládních a podnikových dluhopisů na zahraničních kapitálových trzích, zatímco v růstu stavu akcií se podle ČNB promítl především cenový faktor. Podíl portfoliových investic se zvýšil na 14 procent.
Zdroj: Finanční noviny
