Chcete začít podnikat? Jak na zdravotní pojištění?
štítky Pojištění Právo čtení na 3 minuty
Jaké jsou nejdůležitější povinnosti pojištěnce ve zdravotním pojištění, pokud se rozhodne zahájit podnikání? Jednou z možností pojištěnce, jak vyřešit ve zdravotním pojištění jeho pojistný vztah, je začít podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná.
Za OSVČ se ve zdravotním pojištění považují nejen osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, koncesní listiny apod., ale okruh těchto osob je daleko širší – přesný výčet osob považovaných z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ naleznete v ustanovení § 5 písm. b) z.č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zatímco v minulých dnech jsme se věnovali systému zdravotního pojištění a osobám bez zdanitelných příjmů, tentokrát se zaměříme na to, jaké jsou nejdůležitější povinnosti pojištěnce ve zdravotním pojištění, pokud se rozhodne zahájit podnikání.
Povinnosti pojištěnce ve zdravotním pojištění
nejpozději do 8 dnů oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení, případně ukončení samostatné výdělečné činnosti. Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy osoba začne provozovat činnost s cílem „mít příjem“ (uzavření kupní smlouvy, vystavení objednávky, fakturace apod.). Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti se na OSVČ vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnána a pojistné za ni platí zaměstnavatel.
Pravidelně odvádět na účet zdravotní pojišťovny zálohy na pojistné, pokud není OSVČ od placení těchto záloh zákonem osvobozena. V roce zahájení samostatné výdělečné činnosti jako hlavního zdroje příjmů je OSVČ povinna platit konkrétně v roce 2009 minimální měsíční zálohy na pojistné ve výši 1590 Kč, pokud si sama nestanovila zálohy vyšší. Měsíční zálohy na pojistné nemusí v roce zahájení samostatné výdělečné činnosti platit OSVČ, za kterou je plátcem pojistného i stát nebo za situace, kdy je OSVČ současně zaměstnancem a zaměstnání je hlavním zdrojem jejích příjmů. Taková osoba zaplatí pojistné do 8 dnů po podání daňového přiznání za příslušný rok. OSVČ, která daňové přiznání nepodává, doplatí pojistné do 8. dubna následujícího roku. V případě souběhu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti není podnikatelská činnost automaticky posuzována jako vedlejší zdroj příjmů – tuto důležitou skutečnost pojištěnec uvádí jednak při jednání se zdravotní pojišťovnou, jednak ji zaznamenává na podávaném Přehledu. Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.
Předložit do jednoho měsíce ode dne, kdy mělo být podáno daňové přiznání, každé zdravotní pojišťovně, u které byla OSVČ ve zdaňovacím období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu zaplacených záloh na pojistné. Případný doplatek pojistného je splatný do osmi dnů po podání daňového přiznání. Pokud zpracovává daňové přiznání daňový poradce, lze Přehled za uplynulý rok předložit až do 31.7. následujícího roku.
V případě opravy v daňovém přiznání je OSVČ povinna do 8 dnů od zjištění skutečností, které vedly k opravě daňového přiznání, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla ve zdaňovacím období pojištěna, opravný Přehled a do 30 dnů doplatit (případné) dlužné pojistné.
Na vyžádání zdravotní pojišťovny je OSVČ povinna předložit účetní doklady, které jsou potřebné pro provedení kontroly odvodu pojistného.
Změní-li OSVČ zdravotní pojišťovnu, je povinna předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu. Podotýkáme, že oznamovací povinnost lze (nejen ve zdravotním pojištění) splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa, zřízeného při obecním živnostenském úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.
Zdroj: Finanční noviny
